20.2.2011

V globusu jsme si koupili ananas. Tak jsme pozvali babičku a dědečka aby nám pomohli s konzumací. A já zase měla po dlouhé době něco k focení :)

19.2.2011

Tak dnešní den byl fakt zážitek. Hlavně pro Majdu ale připouštím že i pro mě :) A že bych to nikdy neřekla. Konalo se to v Libereckém Bauhausu. Bylo tam lidí až moc. Ale Michal byl fakt super. Jeho představení je fakt naprosto propracované a má to tak vymakaně propojené s hudbou že člověk až nechápe. Bezva šílenec a jsem moc ráda za tuhle fotku. Fotil dědeček protože Majda se kapánek styděla a nechtěla by jít jen s nim. Musela mít maminku za zadečkem. Když jí ale nějaká holčička předběhla v momentě kdy dělala okolky a že se jako bude stydět, tak rychle pochopila že se toto v dnešním světě nenosí a že se musí prát o místo na světě a tak i přesto že navrhovali že když nechce sama že může jít s maminkou, tak nakonec maminku zapomněla pod podiem a šla se fotit se svým úžasným Michalem z Kouzelný školky sama :) ani mi to nevadilo :) Mám i fotku od profíka jen ne zatím naskenovanou. A protože je to s tim mym slibováním vždycky na štýru tak už ani neříkam že jí sem třeba dodatečně vložím. Myslím že tahle taky stačí - i když hleděj z fotky pryč :) Dědeček si špatně stoupnul :)

12.2.2011

Máme tu další vítání občánků. Tentokrát jsme na něj šli hromadně, skoro celá rodinka. Babička teda má opět pracovní sobotu ale dědeček se přidal a byl s námi i Šimon. Teda s námi. Ona šla totiž i Majda. Normálně chodím sama. Nicméně dnes jsme to pojali jako ukázku toho co jí jednou čeká. Bude zpívat a vítat občánky :) Jí se teda víc než vítání líbilo pohoštění. Ale k tomu dalšímu se taky propracujeme :)

11.2.2011

Máme zase na návštěvě Šimona. Zlatej Šimon. Víc takových obětavců kterým nevadí hledět mým směrem a čekat až si naštěluju foťák :) A ještě navíc se na něj dá koukat :)
Na jedné fotce jsem si pak hrála s photoshopem :) jako žádnej zázrak ale - prostě jsem chtěla aby ležel v trávě no :D

10.2.2011

Chtěla a potřebovala bych napsat nějaký maily. Ale mam hroznou potřebu mlčet. Čtu si, hraju si a psychicky se připravuju na zítřek až si pojedu nechat ukončit ošetřovačku. To to uteklo....

9.2.2011

Dneska mě Majda teda převezla.
Seděly jsme v kuchyni u stolu u babičky a dělaly na sebe opičky. Přibližovaly jsme naše obličeje k sobě a tu najednou, zcela nepředvídatelně Majda plivla. Myslim, že se moje reakce dala čekat. Nebyla nijak promyšlená. Jednoduše ruka vylítla a mlaskla o její tvář. V tom se plivačka zarazila, co se to jako stalo, nahodila uražený pohled a s fňukáním odešla nahoru. Koukala jsem jako z jara. Co se to stalo, proč to udělala ona, proč já. Přemýšlela jsem jestli to tak bolelo, jestli jsem udělala správně... a najednou si to malá štráduje zpátky po schodech s úžasnou náplastí přes půlku obličeje. Prej už je to dobrý a nebolí to. Usmívala se na mě jak mě dostala.... Je vidět že si ze mě moc starosti nedělá

8.2.2011

-maminko pojď nahoru...
-a proč? ..
-mě se nechce vstávat....
-nemáš vstávat, máš ležet a spát..
-maminko pojď nahoru..
-a proč? ...
-stalo se neštěstí ...
-co se stalo? ....
-já už nemam pití
......
-Majuško ale vždyť ta flaška je uplně plná....
-ale mě se něco stalo...
-a co? ......
-no to Aja takhle jela v kočárku a Fík..... (popisuje obrázek na polštářku)

tak jsem se rozloučila a odešla jsem :)

6.2.2011

Dneska jsem viděla Majdu poprvé zapnout si všechny knoflíky od pyžamka :)
Nejdřív trvrdila, že jí mam zase oblíct já a nakonec fakt překvapila.

5.2.2011

Po Dendovi je nám pořád smutno. Je to takový zvláštní když zavoláte smečku psů a přijdou jen tři vrticí chvosty. Pravda holky se u plotu hodně snažej aby i jeho hlas řádně zastoupily.. ale je to pořád jen duet.
Majda už se ptala. Když jsme zavolali všechny pejsky domů tak měla strach že tam Denoušek zůstal. Nemá z toho ale rozum. Nějak jsme jí museli odvést pozornost někam jinam a vtáhnout do bytu.
Denoušek už má i hrobeček. Zatim dost smutný. Takový zimní. Všude spousta bahna a zbytky tajícího sněhu. Tráva holt ještě narůst pořádně nestihla. Leží na druhém konci zahrady než jsme kdysi pochovali Bodíka. Protože tam se bude hodně ještě rovnat půda. Tak aby měl v tom odpočinku klid. Pod borovicí bude mít příjemnej chládek i v létě.

4.2.2011

Zase moc nepíšu. Je to tím že mi zas není dobře. Asi jsem chytla bacila od Majdy. Od středy mě začaly strašně bolet plíce, včera mi k tomu vypadl hlas. Přišly na mě vysoký teploty, tak jsem tu usnula tvrdě na gauči. Ani nevim kdy si lehla Majda vedle mě a usnula taky. V jedenáct se mě babička přišla zeptat jeslti jsem dala Majdě antibiotika. Ještě že přišla. Uplně bych je zaspala.
Rozhodla jsem se, že navštívím dneska doktora. Tam do mě sestra hučela ať jdu na neschopenku a pořádně se vyležim, ale copak to jde když v práci nikdo není. Kolegyně potřebují odcházet dřív. Včera jsem tam byla sama od jedné, dneska od půl druhé. Holky mi teda dost pomohly s opravama ale bylo mi fakt zle. Uvidim no. Jak se to vyvrbí za víkend. Mam antibiotika a když mi nebude dobře, tak si v pondělí dojedu pro tu neschopenku.
Dneska mi táta řekl smutnou novinu. Včera večer do nebíčka odešel náš Denouš. Už čtrnáct dní byl nějaký špatný, poslední tři dny už jen ležel a včera zavřel očička naposledy. Náš neposeda, velký provokatér a hlavně kamarád Denny. Už ho nic nebolí a je mu dobře. Bude se nám stýskat. Momentálně čekáme na to, že se snad o víkendu oteplí (přišla zase velká vichřice), trošku povolí půda a půjde mu vykopat hrobeček. Teď v tom zmrzlém sněhu nic moc.
No takový období na prd.