30.9.2010

Dneska jsem odvážně neodvážně Majdu do školky poslala. Už moc nesmrká, jen mi začíná nějak kašlat. Ale jen dvakrát jsem jí slyšela. No odpoledne jsem si pro ní šla a sotva mluvila...... chudák. Ale nikdo mi nevynadal.
Doma jsme nastolili léčbu. Protože díky tomu že byla ve školce, tak já bleskem odjela do Frýdlantu, vykoupila jsem tam lékárnu. Už tam chodim na nákup jak důchodci s lístečkem abych něco nezapomněla. Nákup za nemalé peníze, léků plná taška :) No a hlavně mam sirup s echinaceou. Pár lidí mi ho chválilo a zahlídla jsem i jak jí opěvovali v Loskutákovi o víkendu, takže šup sem s ní. Už nejde nic ztratit.
Mi se začalo ulevovat už během dne. Asi dobré placebo :) Dokonce jsem začala uklízet. Vyprala jsem povlečení abysme spali v čistý posteli. Majda pak večer chválila jak máme krásný postýlky :) Jako by to nové čisté ještě nikdy neviděla :D

29.9.2010

Dneska jsem Majdu do školky neposlala. I když je středa. nějak se mi ještě nezdá ta její rýma a venku je pořád pršavo, zamračeno a zima a při představě že jí zase povlečou ven, třeba prostydne a zas tu lehne... no a já začínam smrkat. To se dalo čekat že mě zase nakazí. Je tak kontaktní. Pusinkuje a pořád chce chovat. Milé že. Ale ty bacily už mě štvou. Psala jsem Katce že ač jsme dohodnuté na zítra na výlet, že to musím zase zrušit. Už mě to fakt štve jak nám to nikdy nevychází. Ale přece je nenakazim.
Jinak den byl takový plus mínus. Mínus bylo to že mě Majda týrala ráno už od čtyř hodin! To je pro mě teda katastrofa. Asi už mě učí jak budu vstávat do práce. Hrozně se mi to krátí. Za měsíc mi končí mateřská.
Cosi se povedlo, ale o tom se tu nechci ještě rozepisovat. Náhoda jako prase a vyšlo to :) Víc doplním až se o to z očí do očí podělím s konkrétní osobou. No a stejně to potřebuju ještě na sto procent potvrdit příští týden :)

28.9.2010

Úterý. Státní svátek. Sice je Václava, ale přáli jsme Míšovi k svátku dneska. Zítra nebude čas. Jednak jdou do práce na ranní a jednak odpoledne chce babička zase někam po krámech podívat se co by se dalo.
Dneska jeli naši do Polska. Jídelní stůl s židlema co se nám děsně líbil ještě před povodněma a přišlo nám zbytečný ho kupovat pořád ještě měli, tak už je zamluvený :) A k němu ještě nábytek do obýváku.
Jo a zase prší. Až večer se to začalo trhat a chvílema to bylo dobré. Potok je ale v pohodě. Voda klesá, louže ze zahrady se ztrácejí.

27.9.2010

Počasáři šílí. Zase předpovídaj povodně, velké srážky. Voda v potoce stoupala, byl vyhlášen stav bdělosti takže kolem jezdili hasiči a dávali pozor. Naši byli v Liberci a já tady třeštila oči, aby někde neuvízli. V Mníšku se zas voda prý dostávala na silnici. Zprávy v televizi byly hrozné. Dívat se na lidi, kteří už se dostávají do jakéhosi života před povodní, lidi, kteří se chystají konečně zase nastěhovat do útulného čistého prostředí...... zaskočené další vodou. Nebyla vysoká, nicméně je jedno jestli je doma pět centimetrů vody nebo padesát... Když si dá někdo plovoučku, tak jí může zas hned vyhodit.
I to je důvod proč naši už plovoučku nechtějí. Nechali si podlahy uplně vybetonovat, na to se položí lino a kdyby náhodou tak to jen setřeme. Snad už žádný náhodou nebude.
Dneska byli naši vybírat v Liberci nějaký nábytek. Mamka má konečně jednou volno. Škoda že prší. Vybrali asi gauč do obýváku a ložnici - postel, skříně a tak. Už se těšíme

26.9.2010

Zas dopisuju blog zpětně. S týdenním spožděním. Takže nebudu zacházet do podrobností, poněvadž moje paměť stejně není příliš dlouhodobá.
Dneska pršelo. Majda zas začala smrkat o sto šest. Tak jsme zápasily s kapesníkama.
Co je pozitivní, že v obýváku už máme většinu zdí začištěnou. Vypadá to úžasně. Člověk z toho má dobrou náladu jen se podívá. A že se chodíme dívat :)

25.9.2010

Dnešní článeček bych chtěla věnovat Vám všem, kteří jste na nás mysleli a třeba stále myslíte po povodních a chtěla bych Vám poděkovat za finanční pomoc. Bohužel to nedokážu osobně, u někoho se ke mě ani bohužel konkrétní jména nedostanou. Nicméně, vypůjčila jsem si od táty přistup do jeho banky a jmenovitě bych chtěla poděkovat Vám:
Blance Chytilové (Blani, přišly obě částky v pořádku), Vladimíru Jirsovi (sleduju v počítadle že nás Helaovečka stále sleduje a vážně moc díky :) ), Ivětě Kurzové (jsem moc ráda že nás Tonda seznámil, jsi moc prima ženská), Nutelce, Marcele která posílala peníze ze jména Radim Hauf :), naší pražské babičce, Kri, BlueCat, mému bývalému generálnímu řediteli :) panu Němcovi, také celému Cicru. Sbírku pořádala Věrka ale velký dík všem mým známým i neznámým spolupracovníkům. Moc si Vaší pomoci vážíme! Na účtu jsem viděla také příspěvek od někoho, kdo bohužel neměl uvedené jméno, ale posílal peníze z účtu vedeného v KB a připsal do zprávy "pro Martinu" :) snad se v tom dotyčný/a pozná. Moc mě mrzí že nevím o koho jde :)

Ještě jednou Vám všem mockrát děkuji. Myslím že peníze budou stačit určitě na pořízení nové postele pro naše do ložnice a částečně také na poplacení opravy kuchyně na které už se pracuje :) Strejda "Krakonoš" je prostě k nezaplacení :)

Abych nezůstala jen u financí. Samozřejmě nám moc pomohly také všechny balíčky s pytlema, rukavicema, oblečením, hadry, savem atd. Všechny, kteří využili služeb české pošty a něco poslali, jsem o přijetí balíčku informovala a děkovala už dříve. Jen jsem chtěla aby to bylo uvedené společně i s finanční podporou. Vážíme si opravdu každé pomoci :)

A jak pokračujeme? Firma apollo dělá betonovou podlahu v další místnosti, omítá zdi. Myslim že už je omítnutá ložnice, obývák a chodba. Venku táta sází s Honzou z OU obrubníky do země. Mamka s bráchou jsou po noční takže oba spí. Já jdu dát teď Majdě oběd aby taky mohla jít spát :)
Ještě jednou všem moc děkuji

24.9.2010

Dneska byla Majdička zase ve školce. Moc se jí tam líbilo. Těšila se. Ale stejně si neodpustila pak vběhnutí do náruče a uplný opusinkování maminky :) měla radost i že mě vidí :) To je tak šťastnej človíček. Umí se tak krásně radovat ze života. Nebe mi jí seslalo :)
Dneska si hráli prej ve školce na kadeřnici. Tak se mi Majdička vrátila domů s krásným novým účesem. Vzadu měla vlasy rozpuštěný a zepředu vypadala jako indiánka :) Ale moc roztomilá :)
Asi mi upadnou ruce. Pořád chce pochovat :)
Jo a děsně mě zlobí internet. Už třetí večer to blbne. Přes den to běží a večer to umírá :( nevim proč. Ale děsně mě to štve. Asi se neumím tak radovat ze života. Včera jsem nahradila práci žehlením ale dneska už bych to potřebovala dodělat a internet funguje jen po chvilkách :( To se mi může stát že se v práci seknu a už se mi tam nepodaří vrátit :(
Jo a náš dědeček má dneska svátek :) to je teda pozitivní. Rozdělil se s námi o bonbon a dokonce i nějaký dortík se konal. A to jsem si teda dala :) Na nervy s internetem vynikající terapie :D

22.9.2010

Majdička šla dneska po třetí do školky. Včera večer mi tu předvedla hysterický záchvat že do školky nepůjde, ale dneska odešla s usměvem a poskakovala jako kobylka za dětma. Až to přišlo paní učitelce k smíchu :) Jak se tam těší :) Já pak naložila do auta Ferdu a vyjeli jsme na veterinu na očkování. Vyfotila jsem si tam ceduli, abych věděla kdy tam jsou. Nikdy si to nepamatuju a musim tam jezdít na dvakrát. Pak jsem došla koupit ty šalvějové bonbony a čaj. Snad to pomůže. Krk pořád bolí a zas se mi začíná dělat rýma. Mamka do mě hučela proč si nedojdu k doktorovi na krev. Jenže já když jela do Frýdlantu tak už jela sanitka s odběrama do Liberce. Potkala jsem je pod Větrovem. Musela bych vstát podstatně dřív a vypravit Majdu taky dřív. Zítra je tam odpoledne, to se s odběrama nečapu. Leda v pátek. Majda půjde zas do školky tak uvidim jak mi bude. Dneska se léčim. Dala jsem si po obědě i dvouhodinový spánek. Na práci na zahradě jsem se dneska vykašlala. Ale zas jsem vzala do ruky foťák. Koukala jsem na děti na zahradě, ale ty fotky nejsou moc použitelný. A pak jsem zkoušela fotit s makropředsádkou kterou mi včera poslal jeden pán z aukra. Bohužel mi poslal špatný rozměr než jsem chtěla, tak jsem jí měla pouze přiloženou, nenašroubovanou, ale řekla bych že to funguje. Na pokusy s makrem jsem zas vylovila naše prstýnky. Kromě srovnání horizontu ta fotka nebyla vůbec oříznutá a prstýnky fakt obrovský. Měla jsem radost :) S pánem jsem se dohodla že mi pošle nové předsádky, se správným rozměrem a já si můžu jako satisfakci za nepříjemnosti vybrat jeden filtr ještě zdarma. Až mi pošle (předpokládam do pátku) nové předsádky tak mu pošlu ty menší.
Přijde mi to super. Ušetřila jsem x tisíc za makroobjektiv :) i když po něm taky toužím. Snad někdy :)
Fotky dám pozdějš. Teď mi to nejde

21.9.2010

Nějak nemám na blog čas. Na focení mi schází nadšení a nálada. Práce na zahradě pokračují. Akorát jsem to asi zas přehnala se zátěží a začíná mě opět bolet v krku :( Zítra pojedu do Frýdlantu a nakoupim si tam šalvějový bonbony.. zas zkusim tu léčbu jinak

20.9.2010

Dnešní den jsme s Majdou strávili nákupama. Teda celé odpoledne. Koupili jsme Majdě boty, nějaké oblečení a jídlo.
Fotky nemám. Vůbec na ně nebyl čas

19.9.2010

Bylo krásně a já, dědeček a Majda jsme trávili čas na zahradě. Stavěli jsme provizorní plot od popelnice k potoku. Trošku nám to krátí zahradu, ale až k mostu plot udělat nemůžeme. Jednak není kam, protože je tam utržený břeh a jednak tam bude brzy jezdit technika a musí se někam vejít. Tak se to bude řešit takto.

18.9.2010

Měli jsme sraz gymplu. Jela se mnou i Majda a bylo to prima. Jen jsem fakt výbornej fotograf a samozřejmě mi došly po deseti fotkách baterky v blesku a bez něj to tam nešlo. Náhradní zůstaly doma. Razím prostě heslo - vždy připraven :D Mrzí mě že na fotkách nejsou všichni, ale na sraz po třinácti letech za dva roky se připravím líp a doufam že se podaří i nějaká společná foto všech dohromady. Teď k ní ani nebyla moc vhodná příležitost protože pokaždý někdo chyběl a když už byli všichni tak půlka (včetně mě) byla už na odchodu.
Fotky přidám.. ale potřebuju z nich ještě udělat koláž aby jich nebylo zbytečně moc

17.9.2010

To byl dneska budíček. Jednak moc brzy a jednak Majda na mě byla tak příjemná že jsem se z toho deset minut dostávala na gauči abych se celý den nemračila :D Nechápu proč na mě huláká a brečí v šest ráno. Jen kvůli tomu že potřebuje čurat. Kdyby to aspoň řekla :) Nemam ráda ukňouraný děti - snad na to brzy přijde.
Jinak jsme se zas vypravily do školky. Odvedla jsem jí tam v půl osmé. V šatně jsem jí svlékla, dala pusu a Majda nadšeně utíkala mezi děti až učitelka koukala jak nadšeně poskakuje až se jí culíčky vznášely :)
No a já jsem doma. Babička taky. Dneska má volno protože jí zítra čeká ranní. Tak jsme pokračovaly venku ve včerejší práci. Akorát nám do toho nějak začalo pršet. Včera krásně svítilo sluníčko. No a já byla vyhnána nahoru abych zas prej neonemocněla. Tak tu sedím. Dopisuju blog a čekám až přestane.
Snad se Majdě ve školce líbí a nikdo jí tam zbytečně neubližuje :) Ona šla ráno do školky tak nadšeně, že si musí vzít kolo aby ho mohla pujčit Barborce. Ona už totiž umí mluvit :D a paní učitelka jí to prej nedovolila :D Já někdy vůbec netušim o čem mluví :)
No jsem zvědavá co mi zase bude odpoledne vyprávět :)

16.9.2010

Dneska jsme byli doma. Teda já odpoledne jela s dědečkem do Frýdlantu. Jednak nakoupit nějaké poživatiny a jedna Majdičce nějaké nářadí na zahradu :) potřebovala nové kolečko, lopatu a hrábě aby mohla pomáhat. Měla takovou radost že je to kolečko modrý :) Byla fakt šikovná.
Co nám přišlo vtipný, bylo, že uplně nezávisle, čirou náhodou bez ovlivňování se dneska Majdička s babičkou oblíkly uplně stejně :) černé tepláky se žlutým lampasem a růžová mikyna s kapucí :) Tomu se říká trefa. Tak jsem si je musela - dvojčátka naše :) - vyfotit :)
No a jinak jsme s Majdičkou pomáhaly navážet hlínu k budoucímu plotu. Ta betonová podezdívka už uschla a dědeček tudíž sundal tu prkenou formu, tak jsme upravovali terén.

15.9.2010

Tak je to tady. Ráno jsme vstaly včas. Bodejď ne. Já se celou noc budim nervozitou abych slyšela budík. Ještě se do střechy opírá ošklivej vítr, prší... no nádherné počasí :)
Oblíkly jsme se, učesaly, nasnídaly, popovídaly a pošupajdily do ŠKOLKY!
Majda se těšila. Pořád opakovala že tam chce spát. Hned první den. Chce spát s dětima :)
Nepláču ale pocit je zvláštní. Vybalili jsme tam věci, uklidili na místo a já odešla. Majdička juchala, usmívala se, jen krátce před mym odchodem se mi jako že stydlivě omotala kolem nohy. Ale to ona je jen taková herečka. Obávám se že po mě ani nevzdychne :) Miluje děti a společnost.
No zaplatila jsem a teď jen čekám až pojedem do Frýdlantu. Míša mě vezme a mamka jede k holiči tak pojedem ve třech. Jedu na kontrolu. a už mi přišla sms tak frčím :)

Jsem doma. Prý ještě tak dva tři dny klidu a budu OK :) Byla jsem hotová během minuty. Nebyl v čekárně nikdo.
Pro Majdu si mam přijít nějak mezi půl třetí a třetí....
Je zvláštní že když trpíte doma ponorkou, toužíte tolik po samotě a jen tu samotu získáte, tak stejně jste v myšlenkách s tím, koho jste chtěli aspoň na půl hodinky dostat z domu :) Zní to hrozně.
Už se těším, až mi bude vyprávět co všechno prožila a co s dětma dělala :) Jak jsem toužila po tichu, tak se teď fakt těším na to její štěbetání :) A jen doufam, že se nepletu a že to zmákne na jedničku :)

Jdu uklízet :)

_______________
zase s dvoudenním odstupem to tu dopíšu, protože si to ten den prostě zaslouží.
Majdičce se ve školce moc líbilo. Paní učitelka jí div musela přemlouvat aby se zvedla od malování a šla za maminkou domů. Pravdou je že informace - jakékoli - jsem z ní dost tahala. Bylo toho na ní hodně nového. Něco říkala že jeden chlapeček jí ubližoval ale vlastně z ní nevypadlo jak. Takže kdo ví. Jen v noci pak plakala že jí někdo nechtěl někam pustit. Nevím jestli boj o klouzačku nebo něco podobného. Nebylo jí rozumět. No holt jako jedináček přichází na to že i jiné děti něco chtějí a že je potřeba se domluvit. Snad to zvládne všechno dobře a bez nějakých psychických traumat :) Zatím jim nic nenasvědčuje :) byla fakt ráda že je s dětma. Prej před spaním sice trošku povídala (asi nejsou zvyklý) ale pak nakonec usnula :) Takže to zmákla hned na poprvé i se spinkáním.
Dokonce mi říkala, že sama, bez paní učitelky, chodila i na záchod. Protože tam maj takový ty malý záchůdky a tak aby se nepočurala :) Jen nechápu proč doma potřebuje pořád mojí asistenci nebo minimálně přítomnost. Holt má maminku vycvičenou.
Večer jsme na oslavu prvního dne ve školce spolu dělaly palačinky a daly jsme si do trumpety :)

14.9.2010

Dneska jsem dokompletovala fotky ze srpna. Doházela jsem poslední srpnový den. Ještě mě čeká zpracovat zoo ale není to tak důležité jako zkrátit tepláky.
Byly jsme totiž v krámu a cestou zpátky jsme se domluvily s učitelkama ve školce, že zítra Majda přijde. Chvíli jsme tam s nima pobyly, Majda si pohrála s dětma, zajezdila na kole, zklouzla se na klouzačce. Hodně se tam s ní kamarádí chlapeček, říkají mu Pepíno. Pořád za Majdou běhal ať si jde zkusit klouzačku, a že má míč a že by chtěl hrát fotbal a na to musí být dva a on by ho chtěl hrát právě s Majdou :) bylo to tak roztomilý :)
Ještě si pamatuju ze školky holčičku Barborku. Tak roztomilý dítě. Hned mi cukaly moje fotografický nervy a říkala jsem si - ještě že mam foťák doma. To by asi učitelky byly dost překvapené, kdybych přišla do školky a začala si tam jak úchyl fotit cizí děti :) No ale byla fakt miloučká.
Doma. Máme naházené nahrubo omítky a zase nám tu hučí vysoušeče. Taky tu byl instalatér aby opravil odpadní trubku co mam ze shora, protože kdykoli jsem prala, tak se dole tvořila povodeň. Nějak se to asi hnulo a někde to teklo. Jen když to chudák opravoval tak mě to nedošlo a pustila jsem vodu. Potřebovala jsem Majdě vypláchnout flašku na pití. A on chudák volal, jestli bych mohla chvíli nepouštět vodu :) Kdyby mi to táta tak deset minut před tim nevolal :) no nedošlo mi to :) Jako malá jsem byla blond :)

Jo a ještě jedna z Majdiných hlášek dneška: Maminko já se těším do školky - jo? a co já? - no ty budeš doma pomáhat babičce s tou kuchyní přece... (na vteřinku se odmlčela a pokračuje) a když jim to nepůjde tak jim dáš pívo :)
Kam na to chodí fakt netušim :)

13.9.2010

Snažím se sedět nad fotkama. Doplnila jsem skoro celý srpen, chybí mi poslední den ale těch fotek je dost a potřebuju nějaký odstup abych vybrala nějaký zastupující, takže doplním až zítra. Už na to skoro nevidím.
Co dneska. "Povodňová" novinka je, že už máme dole betonovou podlahu v ložnici a v obýváku a pěkně to schne.
Celý den pršelo. I tak jsme byly s Majdou na chviličku venku - to když jen poprchávalo. Majda chtěla na kolo a dědeček chtěl abysme si pro něco došly na obecní úřad. Tak jsme spojili příjemné s užitečným.
Hlášení o nemoci. Je mi vcelku dobře, jen dost kašlu. Včera to začlo tak doufam že zítra to skončí :)
O autu žádné zprávy nemám. Bohužel. Asi scháněj tu cívku. Jsem zvědavá jestli jí seženou včas. V sobotu bych měla jet na třídní sraz gymplu po 11ti letech.
Jo a abych taky někdy psala o Majdě pozitivně - dneska byla jak sluníčko :) usměvavá, nehádavá, komunikativní. Jen to spaní jí večer moc nešlo ale hlavní je že už spí :) asi čtvrt hodinky :)

12.9.2010

Dodělávala jsem resty. Před povodněma jsem začala dělat takovou zebřičku nebo koníka.. kdo ví co to je... :) Dneska mě Majda přinutila dopřišít mu nohy, vymyslet nějakou hřívu a obličej a je hotovo. Možná to chtělo jinej druh ponožky a byla by obludka ňuhňavější :) Ale dám si se šitím zvířátek pauzu, chybí mi to předpovodňový nadšení.
Co jsem ale zkoušela ještě bylo pletení. Zrovna včera jsem si psala s kamarádkou jak JÁ PLÍST NIKDY a dneska jsem to hned porušila :) Pořád mi totiž šrotujou v hlavě čepičky ale s tim háčkem mi to taky až tak výborně nešlo a říkala jsem si proč se mi vlastně to pletení nedařilo. Tak jsem vyhrábla jehlice, zbytek růžové příze či jak to nazvat :) vyhledala ukázkový video na youtube a o cosi jsem se pokusila. Teď večer mám čtvereček o rozměru asi 10x10cm a jsem na sebe hrdá. Nevypadá to sice jako profi pletení. Některý místa vypadají že jsou povolený a tudíž to nedrží tak pěkně vzorek - ale já to pokořila a Péťa co se snažila naučit mě plíst na intru by teda asi smekla. Ona to nezvládla, youtube ano :) No možná jsem dospěla, zklidnila se a začala opravdu koukat jak se to dělá :) Každopádně jsem pak hleděla ještě na návody na nějaké vzory a to je pro mě asi vyšší dívčí tak se obávám že se svým uměním pletení budu končit právě u toho mého čtverečku a ta čepice zase žádná nebude :)

Jo a Majda měla dneska jedno poprvé. Zkoušela totiž nové jídlo. Asi nic extra zdravýho ale včera nám přinesl jeden pán ze zabíječky jitrnice. Ták voněly v té lednici že jsem si říkala že si dám k večeři. Majda nechtěla. Pořád mlela něco o chlebu s marmeládou. Já teda prozíravě přinesla jednu velkou a jednu malou jitrnici a když nechtěla, tak jsem si vzala jeden talířek a na něj obě jitrnice položila. V ten moment, když Majda zjistila že jí nebudu přemlouvat, rázem obrátila a začala se hlásit o svojí porci :) Tak jsem každé ukrojila chleba, dala na dva talířky porci pro každou, vzaly jsme si to k televizi a já Majdu učila, jak se taková jitrnice jí. To maminka takhle odřízne špejli, pak to můžeš takhle trošku zmáčknout a už jíš.... Majda nejdřív tak koukala... kousala opatrně do chleba, k jítrnici jen čuchala.... a pak najednou jedla rychlostí blesku, na chleba začala zapomínat a musela si ho dojíst až po jídle :) Chutnala a nic nezbylo. Jen ty dvě špejle :) Výborná byla :) Snědly jsme to tak rychle, že mě ani nenapadlo si jí vyfotit pro blog a špejle sem dávat nebudu :D

11.9.2010

Sluníčko svítí a já nesmim ven :) Teda na sluníčko :) Ale musim říct, že antibiotika fakt asi zabíraj. Je mi fakt líp.

No a doma velká akce - betonujem! :)
Naši připravený plot od odsouzenců a firma kuchyň :) Z okna se na to nádherně kouká :)

10.9.2010

Byla jsem u doktora. Míša mě odvezl. Byla to rychlovka. Nebyl tam nikdo kromě jednoho pána, kterýmu brala sestřička krev. S doktorem jsme prohodili pár vět a já vyfasovala antibiotika. Tak snad už bude líp.
A protože jsem zapomnětlivá tak si to radši tady napíšu..... každých dvanáct hodin tzn. v 8,45 si vzít jednu tobolku :)

Doma se děje změna. Firma nám začala dělat podlahu v kuchyni. Jen tu byli jen dopoledne. Potřebujou míchačku na beton. Vozí všechno postupně. Ale podlaha vypadá zajímavě. Bílá izolace, přes to žlutý igelit a přes to nějaká drátěná mříž :) připraveno na betonování. Dřevěnou podlahu už nechcem.

No a teď je večer. Půl deváté. Pořád koukám kde je táta, kde je auto. Nikde nic. Už mi bylo pěkně zle. Nevím že se mi pořád tyhle pocity vracejí. Vim že nemám malovat čerta na zeď ale člověku to nedá. Psala jsem mu i sms kolem šesté a nemůže odpovědět - jsem OK. Ty chlapi!
No volala jsem mu před chvilkou. Byl v Liberci, vrátil se a šel na tlačenku! Tak to musí každá ženská pochopit :) S autem pořád čeká na telefon od toho pána. Tak předpokládam že to dneska nebude. Prej snad v pondělí nebo v úterý. Že musej vyměnit nějakou tu cívku (ne svíčku jak jsem psala asi včera :D ) a že ale není na skladě.
No auto není, ale dědeček je živ a zdráv, s plným bříškem, tak si můžu v klídku dát něco do žaludku i já, takovou druhou minivečeři kvůli antibiotikám a pak už nic nebrání k ulehnutí do peřin :)

9.9.2010

Druhá fotka je spíš pro pobavení :) Ona prostě palec necucá, vždyť to není vidět :D

Ráno jsem zase ztratila hlas. Sípu. Myslim že Majda z toho těží. Nemůžu křičet :) Ale po včerejším tichým zásahu z mý strany, kdy ona měla hysterák zas jak víno a já musela jen mlčky klidit následky se dneska opravdu snaží. Už sama chodí ze schodů, sama si zase chodí na záchod. Jo a přišlo nám odrážedlo. Máme moc velkou radost. Majda trénovala skoro celý den doma v obýváku. Pozdě odpoledne jsem nevydržela a i přes horečku s ní vylezla aspoň před barák. Přivezli nám zrovna novou "kůlnu". Plechovou. Nic moc parády neudělá ale poslouží. Dědeček koukal jak Majda drndí na odrážedle a moc se mu líbilo :) Jsem ráda že se to obešlo bez výčitek do čeho cpu peníze. Vim že to není to nejdůležitější co bysme měli pořizovat. Nicméně i Majdě uplavalo spousta hraček. Spousta věcí na ven a brzy bude mít narozeniny. A tohle je jeden dárek k narozeninám :) Předčasně. Až bude sněžit, tak si ho tolik neužije :)
Auto. No dopadlo všelijak. V servisu to napojili na počítač a zjistili že jsou tam vyzkratovaný nějaký válce. Předem se omlouvám za moje technický znalosti, v autech se fakt nevyznam. Jsem ráda že to umim řídit :) Pán to nějak vynuloval a říkal že to bude dobrý. Táta vyjel ze servisu a kontrolka sice nesvítila ale zase začala problikávat. Prý je to auto v dobrým stavu a že snad jen vyměnit nějakou svíčku či co. Nevím podrobnosti. Pod vlivem horečky jsem je skoro všechny zapomněla. Tak jen finále. Táta s tim jel domů, na albrechťáku mu to chcíplo. Už nenastartovalo. Dojel na setrvačnost až do vesnice. Dojednal odtah (brouček můj žlutej malej). Pak se zjistilo že když je to studený tak to startuje. Ale i tak to do servisu odvezli. Tam si to nechávaj přes noc. Vymění tam nějakou tu svíčku a budou s tim nějakou dobu jezdit po okolí aby zjistili co tomu je. Jeslti je to fakt už v pořádku. Snad se to podaří a bude jezdit. Ještě by potřeboval pořádně vyčistit ventilátory, protože z nich vypadává bahno. Jen nevim jak moc to spěchá.

8.9.2010

Bacil furt řádí. Dnešní den jsem měla další krizovku. Skoro jako ve čtvrtek. A Majda mi to teda nijak neulehčila. Když konečně usnula, byla to taková úleva!
Už si začínam připadat jak feťák. Cpu do sebe samý prášky a bez užitku. Ale zítra k doktorovi nemůžu. Není jak se tam dostat. Doktor je tam jen odpoledne, táta mi veze auto do toho servisu.

Na fotce Majda v bunkru... přerolovala koberec a schovala se pod něj s žížalou Julií :)

7.9.2010

Ani se nebudu rozepisovat. Pořád je mi blbě. Byly jsme s Majdou na chvíli venku. Celou dobu svítilo sluníčko a jen jsme vylezly, tak se zatáhlo.. no a jak já pak vypadala po návratu :( Podařilo se mi Majdu přesvědčit aby šla spát, dokonce nakonec usnula ve svý posteli... ale jinak je to celý den s ní tak těžký. Pořád chce abych jí poslouchala, abych jí chovala, abych jí někam nosila, abych jí asistovala.... těžký období když člověku není vůbec dobře. Ona vypadá podstatně líp. Na sto procent zdravá teda není, je jí to vidět na očích, ale živá je až moc.
Co je dneska pozitivní. Začali vozit materiál na rekonstrukci. Vypadá to že fakt brzy začnou.
Jo a taky táta volal do hyundaie jestli se mrknou na to moje auto. Prý ve čtvrtek. Tak to tam odveze až pojede něco vyřizovat na krajský úřad. Držte palce ať to s tim mym žluťáskem dobře dopadne.

6.9.2010

Tak. Včera jsem nepsala. Dneska musim. Protože mam pocit že prostě s novým týdnem bude líp. Včera nebylo moc o čem. Jen na mě padal splín. Choroba neustupovala. Nic moc se nedělo.
Dneska. Ráno jsem se probudila bez hlasu. Tak jsem po sms prosila naše, aby školku odhlásili oni. Já bych v telefonu asi slyšet nebyla. Táta dostal úkol :) My se s Majdou oblíkli a vyrazili do "velkoměsta" k paní doktorce. Okoukla jsem teda i ordinaci u mýho doktora, jenže je tam zas až odpoledne :( Zítra taky odpoledne. Někdy mam pocit že budu doktory měnit. Pořád přemýšlím i nad změnou zubaře. Je prostě hrozně z ruky. To auto zlobí (dneska už kontrolka ani nezhasínala, buď bliká nebo svítí pořád..... ) a Majdě se asi dělá na jedné stoličce kaz. Potřebovala by to opravit. Jen co se uzdravíme. Měli jsme tam jet už v srpnu. Snad ta oprava pak nebude bolet :(
No to jsem zase pozitivní. Paní doktorka Majdě okoukla ouška, protože plakala že jí bolí, ale potvrdila že jsou v pořádku, že je to opravdu jen od rýmy, což se mi ulevilo. Doporučila nám nějaké léky a my jeli dál. Stavili jsme se v lídlu pro minerálky a hurá domů.
No a co je pozitivní? No jednak svítí sluníčko. Jednak máme na zahradě na pomoc pět vězňů. Taky přijel pan bagrista mamce pomoct srovnat terén zas na jiném kusu zahrady a co je hlavní! Byl tu pán z firmy Apollo přeměřit vlhkost! Domluvilo se zastavení vysoušecích prací a odvoz vysoušecí techniky! Tak už to bude moct konečně začííít!

4.9.2010

Hlásím se po velkém výpadku na blogu. Žijeme ale jestli jsme v pořádku je diskutabilní.
Popořadě. Máme za sebou užasný týden v Praze u Jany s klukama. Samozřejmě i jejího manžela, i když ten s námi byl jen po večerech - ale patří mu velký dík, že kvůli mě a Majdě obětoval bydlení a spaní v ložnici.
S Janou, Kubíčkem i Ondrou se nám moc líbilo. Byla jsem překvapená jak jsou ty štíři oba tak podobní ve svym jednání. Jak umí být Majda pozorná vůči Ondrovi. Až je mi líto, že jí ten sourozenec podobný jejímu věku dopřán zřejmě nebude.
V úterý jsme podnikli procházku po sídlišti, omrkli dětské hřiště. Taky lídl mají stejný jako u nás ve Frýdlantě :) fakt překvapení :) Byl to super relax.
Na středu jsme si naplánovali ZOO a tak jsme dopoledne vyjeli do Troji. Největší atrakcí v zoo byla tučňáková houpačka :) a nejhorším zážitkem oběd. Nebyli jsme sami nespokojení. Jídlo bylo zkažené a už si ho tam fakt nikdy nedám. Kdyby Majda nepotřebovala urgentně na velkou, tak bych se tam s nima o tom jídle asi trošku pobavila, přinejmenším po nich požadovala ochutnávku, vážně se to nedalo. Nakonec jsme to vyřešili párkama v rohlíku. Měli jsme si je koupit hned. Mohli jsme ušetřit dohromady cca tři stovky. Ale jinak zoo krásná. Krmení lachtanů bylo úžasný. V Liberci je sice taky ale v té Praze je fakt jeden lachtan naprosto skvělý. Taky bylo dost nešikovné že všude lítalo spoustu vos a bohužel jedna štípla Ondru do ručičky. Ale byla tam jedna moc milá a akční paní, která hned vytasila z lednice ocet a Ondra brzy přestal plakat a ručička mu splaskla. Majda s Kubíčkem se zatim projeli na vláčku. A byli taky spokojení.
Co jsem ale podcenila bylo asi oblečení. Pořád se střídalo počasí - chvíli nám bylo vedro až jsme se potili, chvíli se zatáhlo, poprchávalo, studený vítr foukal... no výsledkem bylo že už večer mi Jana s Petrem hledali nějakou medicínu abych se nezklátila a ve finále se to teda nepovedlo a já si celé čtvrteční dopoledne povídala se záchodovou mísou. Bylo mi to tak líto. Měli jsme jet s Majdičkou na Chodov, taky do práce a za babičkou se podívat. Kdyby byl čas a Majda měla náladu tak třeba i za tetou Teklou... ale prostě nám nebylo přáno.
Ještě jednou děkuju Janě že se mi o Majdičku starala, že mě nechala ležet, že se o mě tak starala. Co není Toník, tak tohle fakt neznám. Odpoledne už mi bylo o špetku líp, ale pořád to nebylo na nějaké běhání po venku, tak jsem se dohodla s pražskou babičkou že si Majdu vyzvedla v Letňanech a šli spolu na procházku do obchoďáku. Podívat se na botky, dát si zmrzku (Majdička hned hlásila že měla vanilkovou a babička takovou tu červenou :) ) .
Jana s klukama byla během té doby venku s kočárem a na first biku na cyklostezce. Moc si to tam užili, dokud jsem jím nepřekazila procházku telefonem. Když se totiž Majda vrátila domů a já jí chtěla dát sváču, tak jsem zjistila že vytekla pračka a zaboha jsem nemohla najít hadr :) No prostě byl to takový náročnější den zakončený ještě tak že Majdička se večer každou chvilku budila. Nebylo jí dobře. Jednou dokonce zvracela. Dostala sirup a pak jsme teda vcelku dlouho spali až do rána.
Druhý den, v pátek jsme vypadali s Majdou zase o něco líp ale i tak jsem využila nabídky babičky že nás odveze do Liberce. Z Liberce do Dětřichova už jsem pak dojela tak nějak cukaně - zase začalo zlobit auto :( Bude se na to muset ještě někdo podívat... no a Majdička začínala hicovat. Byla uplakaná už v autě od odbočky na Novou Ves. Musela jsem v Albrechticích zastavit. Doma pak ani nechtěla pozdravit babičku. Přilepila se na mě jak lepidlo. No je nemocná....
Dneska je sobota. Nevytáhly jsme paty z domu, když nepočítam přechod do garáže do lednice pro oběd - hotovku z obchoďáku. Válíme se. Já po chvílkách likviduju tašky, kapesníky, jídlo co nevydrželo v lednici ten týden a naši ho nesnědli.
No jak ten týden krásně začal tak ten konec je takový zvláštní. Nejvíc mě mrzí že budeme muset asi zrušit to naše pondělní poprvé :(
Blog zpětně dopisovat nebudu. Tenhle den ho shrnuje myslím dost. Fotky budu přidávat postupně jak upravím z toho týdne dál, protože stejně nemam sílu tahat foťák každý den.