Byla jsem u doktora. Míša mě odvezl. Byla to rychlovka. Nebyl tam nikdo kromě jednoho pána, kterýmu brala sestřička krev. S doktorem jsme prohodili pár vět a já vyfasovala antibiotika. Tak snad už bude líp.
A protože jsem zapomnětlivá tak si to radši tady napíšu..... každých dvanáct hodin tzn. v 8,45 si vzít jednu tobolku :)
Doma se děje změna. Firma nám začala dělat podlahu v kuchyni. Jen tu byli jen dopoledne. Potřebujou míchačku na beton. Vozí všechno postupně. Ale podlaha vypadá zajímavě. Bílá izolace, přes to žlutý igelit a přes to nějaká drátěná mříž :) připraveno na betonování. Dřevěnou podlahu už nechcem.
No a teď je večer. Půl deváté. Pořád koukám kde je táta, kde je auto. Nikde nic. Už mi bylo pěkně zle. Nevím že se mi pořád tyhle pocity vracejí. Vim že nemám malovat čerta na zeď ale člověku to nedá. Psala jsem mu i sms kolem šesté a nemůže odpovědět - jsem OK. Ty chlapi!
No volala jsem mu před chvilkou. Byl v Liberci, vrátil se a šel na tlačenku! Tak to musí každá ženská pochopit :) S autem pořád čeká na telefon od toho pána. Tak předpokládam že to dneska nebude. Prej snad v pondělí nebo v úterý. Že musej vyměnit nějakou tu cívku (ne svíčku jak jsem psala asi včera :D ) a že ale není na skladě.
No auto není, ale dědeček je živ a zdráv, s plným bříškem, tak si můžu v klídku dát něco do žaludku i já, takovou druhou minivečeři kvůli antibiotikám a pak už nic nebrání k ulehnutí do peřin :)
Žádné komentáře:
Okomentovat