30.4.2010

Celý den na nohou. Celý den jsme pusu nezavřely. Jsem uplně uondaná. Dopoledne jsme odjeli do Liberce na tu nefrologii. Standardně se Majdy zeptali akorát jak se jmenuje a kolik jí je - zjišťovali asi jestli se o ní staram, zjistili si jeslti nečurá a nekaká do plínek no a požádali nás, abysme si dojeli na sono ještě do Liberce. Že když už není sníh, že to prej do města zvládnem :) Další kontrola jinak až za rok.
Dědeček mi vzal auto na garančku. Dopadlo taky dobře. Prej líp brzdí (já s nim ještě nejela) a stálo to přibližně jako loni. Jedli jsme v Liberci. My s Majdou na náměstí u mekáče a dědeček v hypernově kam ho ten mechanik odvezl z toho kraje Liberce, kde to teď dělají. Majdička teda pak jedla i doma, normální zdravý jídlo, obalovaný květák s bramborem, ale do mě už se nic nevešlo. Myslela jsem že si dá se mnou víc tak jsem ty rolky nakonec spořádala dvě. Ale taky jí chutnaly, to zase jo :)
Při zpáteční cestě jsme se stavili ještě v kauflandu pro mlíko a já tam na parkovišti uplně náhodou potkala Káťu :) Její Káťa taky spala v autě :) Majda taky :) Teda jen asi deset minut.
No odpoledne jsme přijeli domů, já si šla s Majdou lehnout aby vůbec zabrala a po šestý hodině jsme se vypravili na místní pálení čarodejnic. Osobně bych uvítala nějakej živější program :) ale něco jsem vyfotila a Majda viděla děti a Maruška jí pujčila kočárek a jiná holčička zase lampion tak byla spokojená. Málem jsem jí domů nedostala. Nechtělo se mi tam trčet do dvanácti. Jsem fakt ucaprtaná :)

29.4.2010

Dneska jsem nikam nejela, nikde jsme nebyly. Jen na zahradě. Sice jsem měla v plánu zkusit najít kešku u Frýdlantskýho zámku, nějak jsem se víc ponoříla do info o geocachingu, ale nakonec Majda rozhodla že cestování bylo dost, že chce Fíka a že chce vařit dort.. tak jsme si hrály na pejska a kočičku a uvařily jsme krtkův dort. Kolem pátý jsme ještě vyběhly na zahradu, kde už řádila babička s dědečkem, každej jednu sekačku v ruce a Majda nemohla chybět. Nastartovala tu svojí a lítali tam všichni tři :) tak máme posekáno jedna radost. Probhěla houpačka a pak zas hurá domů. Docela klidnej den, akorát jsem pořád hrozně ospalá. Zvládla jsem upravit trochu včerejší fotky, dnešní zas počkaj na zítřek... o víkendu to snad doženu. Zítra nevim. Čeká nás zase Liberec a jestli nebude pršet tak i nějaké pálení čarodejnic.

28.4.2010

Tak Majdě je dneska přesně dva a půl. To to utíká. Už jen půl roku a jako tříleťačka půjde do školky. A já se taky s mateřskou rozloučím :) Kdo ví co mě čeká. Další etapa života? No ne že bych nad tim dneska tak moc přemýšlela, ale možná trošku jo :)
Nicméně ráno bylo srandovní. I když se mi moc vstávat nechtělo, tak dneska jsem u toho buzení Majdou nesupěla a nevztekala se, naopak jsem měla záchvat smíchu. Protože Majda mi hrála bezvadný divadlo.
"Maminko přinesla jsem ti mandarinku, ná" - podává mi fiktivní mandarinku, já na půl oka brejlím a zjišťuju že dostávám prázdnou dlaň a tak sepnu mozek a říkám
"můžeš mi jí prosimtě oloupat" - říkám si, naberu trochu času a snad se mi to oko podaří otevřít :)
Majdička ode mě přijímá malé neviditelné ovoce a začne mu směrem vzhůru (zvláštní pohyby) sloupávat tu slupku. Najednou se zarazí a s vytřeštěným obličejem prohlásí
"jé to je nějakej hnusnej banán! počkej" a jde mi pro jinou :D
Ta už se jí povedla oloupat dobře na mandarinku tak jsme si pak pochutnaly a já vstala :)
Kam ona na to chodí? :)
Dopoledne jsme pak byly u babičky a chvíli venku když šla babička už spát a já jsem si jen na chviličku potřebovala odběhnout pro vyprané prádlo aby uschlo - než jsem se vrátila, tak Majda mi přišla naproti a na schodech mi povídá: "maminko budeš mít radost" ... a že jsem měla... uplně jsem zkoprněla protože ta malá uličnice v ruce třímala kytici tulipánů. Oškubala je babičce. Potvora jedna. A to už jí čtrnáct dní říkáme že se to nesmí :) No tak jsem si jí aspoň s tulipánkama vyfotila :) Třeba bude mít babička radost aspoň z fotky s tulipány když už se jima nemůže kochat na své zahrádce :)
No pověsily jsme prádlo, pozorovaly šneky při vyrábění malých šnečků - jsem nikdy netušila že na to musej být dva. Jsem měla za to že si vystačí sami se sebou, zas jsem ve škole asi nedávala pozor. No a po odpoledním spánku jsme vyrazili směr Liberec. Do dětského koutku. Konečně to vyšlo. Majdička teda řekla snad pětsetkrát "ahoj, jak se jmenuješ" přičemž odpovědi se jí dostalo tak dvakrát max. třikrát. Ale jinak to bylo dobré. Potkala jsem tam dokonce svojí spolubydlící z intru. Náhoda jak prase. Dojížděla z Teplic, pak prej bydlela nějakej čas v New Yorku a teď je v Liberci. Náhodou. Asi jako já.
A už nevím co. Majda spinká a já se tu zasekla u fotek který jsem stejně nedodělala a podívám se na ně o den později s odstupem protože jinak bych nemohla vybrat malý vzorek :) Jdu se taky zavrtat do peří. Jinak se mnou zase zítra nebude sranda :)

27.4.2010

Píšu jen na rychlo než půjdu spát. Už nemam moc síly a jsem nějaká vygumovaná :) Jen se bojim, že zítra bych nevymyslela vůbec co sem dneska napsat :) No i teď je to těžký :) Vlastně se toho moc nestalo. Kromě toho že jsme celé dopoledne až do jedné hodiny strávili ve Frýdlantě. Jen neplánovaně místo s dědou tak s babičkou. Nakonec bylo dobře že to děda vzdal, protože bysme to na slíbenou otočku nestihli :)
Ale Majda má holinky, bačkůrky, další tenisky, nějakou hromadu oblečení, já teda opět nesehnala rifle ale ty zkusim kdyžtak někdy v Liberci. Ještě jsme byli v lídlu ale protože tam nemaj žádný pořádný krmení pro naše psy, tak babička letěla ještě jinam a my na ní s Majdou čekaly u auta. No a Majda vymyslela že bude řídit, namačkala mě výstražný blinkry, spustila stěrače na maximum - v tu chvíli jsem byla ráda že netroubí na celý parkoviště - nicméně jak se hodně smála, tak najednou zvážněla, vytřeštila oči a už mi to bylo jasný. Prostě mi počurala sedačku :) Fakt nechtěla jenže.... Ještě že tahám sebou náhradní oblečení a hlavně deku v kufru. Jinak nevim jak bych dojela pak domu. Majdička slibovala že už se v autě nikdy nepočurá :) sama od sebe to začala říkat. že prej jedině na záchodě. Tak jsem na ní, na slečnu, zvědavá :) Tomu totiž říkám SLIB :)
Fotka moc se slibem nesouvisí, ale dneska jsem jí pořídila z kuchyňského okna. Majda mě volala že tam sedí ptáček :)

26.4.2010

Nevím co to se mnou je. Ráno se mi nechce vstávat, jsem mrzutá, nadávam. Opravdu hodně nadávam. Musím se učit většímu sebeovládání. Přece mě jako matku nemůže vytočit to že dítě chce abych vstávala. Je mi trochu stydno. Nicméně babička pochopila, že je ten správný čas na to aby si zase Majdu pučila a hlídala a já tady dala byt dopořádku. Vyházela jsem spoustu hraček se kterýma si Majda stejně nehraje a jen tu dělá bordel - zachová to moje nervy aspoň trošku v pořádku (a musim říct že to fakt pomohlo, protože odpoledne se tady prostě takovej čurbes neudělal).
Odpoledne jsme měli jet do Liberce. Do dětskýho koutku za Katkama. Já zas nervy v háji. Majda odmítala jít na oběd. U všeho jí musim tak dlouho přesvědčovat. Fakt mě zkouší co to je. Jak to že tak malý dítě je tak vyčuraný. Fakt nechápu. Nakonec jsem teda vyhrála a ona přišla, dokonce i jedla ale spát šla zase pozdě. Od pozdního příjezdu nás zachránilo počasí. Prostě se zatáhlo, zvedl se vítr a jak na apríla začalo pršet. Dost. Jen tak tak jsem stihla sebrat prádlo. Takže jsme seděly doma a blbnuly s foťákama :) Mimochodem bych tak řekla, že to Majdě jde líp jak mě :D Kruci kruci, roste mi tu konkurence.

25.4.2010

Tak je tu neděle.
Začala vcelku pozitivně. Majda si nechala pustit televizi a vcelku mě nechala ještě dospávat :) Pak byla dopoledne dole u babičky a já provedla velkou relaxační očistu těla. Bezvadný když člověk může fakt vypnout. Škoda že to není častěji :) No po obědě jsme udělali očistu ještě Ferdovi protože se nějak dost drbal, chudák už nebyl koupanej dlouho. Měla bych se stydět. Ale tak snad se mu trochu ulevilo. Sice se drbe pořád ale už mi to přijde jako že spíš ze zvyku.
Když se Majda vyspala začala opravdu nejvíc vysilující část dne. Prostě pořád mluví. Má vypnutý příjem a jen vysílá :) Vůbec nevim jak na ní. Hodinu a půl mi trvalo než jsem jí přinutila abysme šli ještě na zahradu když je tam tak krásně. Vysilující to bylo dokud v půl devátý večer konečně neusnula :)
Ale ať nejsem jen u negativního :) Házely jsme si s tetou Ivankou míč, musely jsme dávat pozor aby ho zas Ferda neprokousl protože to už je náš poslední :) Bylo to fajn. Taky Majda stříhala tuje a zpívala si u toho písničku - Cib cib cibulenka, mak mak makulenka když jsem byla maličká chovala mě matička a teď když už jsem veliká chová mě matička :D no kapku to pomotávala :) chtěla jsem si to natočit na video na mobil ale samozřejmě že jak jsem na ní aparát na mířila tak přestala a už jen vykládala. A když jsem pořád nechtěla přestat tak mi povídá - maminko já mam žízeň (jinými slovy, jdi s tim telefonem už pryč) a já říkam no a kde máš pití? a ona - mravenec mi ho vypil :D
Dnešní fotka je jen takový malý hokus pokus.

24.4.2010

Parádní sluníčkovej a teplej den. Dopoledne jsme zas vyvětraly s Majdou kolo a dojely jsme až na koupák. Tam Majda počurala pařízek, okoukly jsme místní kytičky a vypravily jsme se zas k domovu na oběd :)
Majdička si dneska sama vydobila bez nějakého popudu že bude spinkat dole u babičky v ložnici. Tak jsem měla relativní klid. Ale i tak jsem nějak zahálela. Nějak to občasný vypnutí potřebuju. No a odpoledne jsme trávily zase venku a zase na kole a tentokrát dokonce i s foťákem.
Jo a Ferda nám zase dneska prokousl další míč - potvorák jeden :)

23.4.2010

Dneska se mi fotky moc nedařily. Sluníčko pralo o sto šest a moc se to nepovedlo. Nicméně jsme byly rády že bylo teplo. Majda vyjela na motorce tentokrát za Dětřichov kde jsme objevily jak je vlastně ta nová cesta udělaná a já byla překvapená že je tak dlouhá. Myslela jsem že se dělal jen kousek. Ale fakt bezva :) Nicméně jsme vlezly s Majdou i na pole protože jsme potřebovaly vědět, jakou má jedna značka barvu ;) a po silnici by to tak jako nešlo :) Tak jsem trošku zkoušela fotit tam. No nic moc no :) Dám sem jen takovou berunku uboženku, rozostřenou, nějak se mi klepaly ruce nebo co :) Ale byla letos první kterou jsem viděla :)

22.4.2010

Opravdu náročnej den. Majula měla nějakou pokřivenou náladu. Myslim že byla protivná sama sobě. Bylo to fakt těžký.
Nicméně kromě vztekáního se a pláče jsme prubli i novou silnici a Majda dneska najela tolik na kole jako ještě nikdy v jednom kuse. Běhali jsme vedle ní s babičkou a když si Majda vyžádala na dětské hřiště dědečka tak dokonce i on při zpáteční cestě popoběhl :)
Kolo bylo snad jedinou věcí dneska, při které Majda opravdu spolupracovala. Bohužel jsem foťák sebou k běhání za ní nebrala :)

Ještě si vzpomínám jak na dětské hřiště přišla nějaká holčička a Majda za ní opravdu přes celé to hřiště běžela a jak největší suverénka se pustila hned do hovoru. Seznámili se, představili druhé kdo s nima přišel. Bohužel holčička byla plašší a brzy se dala k ustupu tak Majda zjistila jen že je Eliška a že je na hřišti s babičkou, že maminku a tatínka nemá, že ty jeli do krámu :D Všechno nám to pak odvyprávěla. No akorát holčička se pak chtěla za Majdou vrátit a její babička jí odvolala a na kole s vodící tyčí odvedla domů. Myslim že nebylo tak pozdě. Takže to byla dost velká škoda. Majdě to bylo tááák líto, měla svěšenou hlavu a chodila jak tělo bez duše. Dokonce si i poplakala. Ta holčička jí utekla. Bylo nám jí s dědou fakt líto. Já když to tak někdy pozoruju, tak mě napadá že nejen lidi co se neumí moc dobře seznamovat to mají v životě těžký. Oni i ti co jsou dost do větru a hr na věc tak to asi nemají snadný. I když v tom řada lidí velkou výhodu. Jenže když před nima každý hned prchá. No snad se to někdy zlomí. Třeba ve školce. Tam jsou děti oplocené a nebudou mít šanci utéct pryč :)

21.4.2010

Dneska se pošťák Pat zase činil. Přivezl mi velkou papírovou krabici. Majda se chudinka tááák těšila že to je zase něco pro ní. Musela jsem jí dlouho vysvětlovat že minule přivezl pošťák jí houpačku a mě nic a že dneska přivezl zase mě. Že to musí střídat aby jedna z nás nebyla smutná. No stejně byla nafouklá jak balon :) Ale pomohla mi tu bednu rozbalit a páááák - našla tam ten úžasnej fotobatoh - a ten se jí tááák líbil. Ona ho taky tolik chtěla :) Hodinu jsem jí přemlouvala, aby mi ho zase vrátila. Že je to MŮJ fotobatoh :) Je bezvadnej, už se těšim na výlety. Není tak velikej jako mam ten starej a hlavně se do něj snadno leze.
No a pak se země zatřásla, zahřmělo se - a přijel STRABAG :) Koukali jsme na něj dopoledne z okna. Spousta chlapů se tu činila a dělala nám tady novou silnici. Jsem fakt ráda. Na kole můžeme zatim s Majdou jenom k poště a nebo na druhou stranu k Adélce. Teď se ty trasy prodlouží aniž bych musela při každý díře Majdu chytat, aby nespadla.
Jen by zase nemuselo pršet. Abysme to mohly jít vyzkoušet :) Prej do pátku budou všechny ty největší tahy v Dětřichově udělaný :) Už se těším na kolo.

20.4.2010

Ráno bylo fakt unavený. Tak jako jsem zívala dopoledne jsem nezívala snad už věky. Zatažené počasí mě fakt ubíjelo. Nechtělo se mi nic. Odpoledne jsem překonala svojí největší lenost a vyjela s babičkou a Majdou do Frýdlantu. Majdě zase vyrostla noha. Botky jí jsou tak tak. Potřebuje nové bačkorky a tenisky na zahradu. Koukala jsem že i holinky. Tak příště. Bačkorky jsme totiž nesehnali. Nějak z nich vypadává. Má hrozně úzkou nožičku. Ale máme tenisky a dokonce i nějaké "střevíčky pro princeznu Majdičku" - byla z nich tak uchvácená že nechtěla ani mlsat. Div s nima šla i spát. Takové nadšení pro jeden pár bot jsem snad nikdy nezažila :)
No ve Frýdlantě jsme, jak už to tak na Apríla bývá, perfektně zmokli. A vrátili se neplánovaně dost brzy. Ještě jsme mohli zvládnout jeden krám s botama ale to už bysme byli asi durch. Tak příště. Ona Majda teď stejně místo bačkůrků nosí pořád ty střevíčky :)

tak jsem dodatečně nafotila střevíčky ať tu není tak prázdno a bez fotky :)

19.4.2010

Konečně! Dočkaly jsme se. Sice to bylo napnutý až do samého konce. Sledovala jsem zásilku od samého rána a pořád nic. Pak jsem to chtěla už vzdát a že teda pojedem - a skočilo to tam! Pošťák Pat konečně přivezl Majdě houpačku :D Do deseti minut byl tu. :)
Trošku jsem jí pohoupala jen tak na rukách v obýváku - málem mi to vzalo záda i ramena ale dobrý :) a pak jsme odjely do Frýdlantu na úřad pro nějaké formuláře kvůli změně TP a rodičáku. Ještě jsme zvládly lékárnu, kde Majda jako tradičně vyžebrala lízátko a pak nákup v lídlu, kde toho teda vyžebrala samozřejmě mnohem víc :)
Odpoledne po spánku už byl čas na houpajdu a její zácvik v terénu :) Je fajn :)

18.4.2010

Dneska odpoledne jsem měla pocit že mam snad druhé narozeniny v tomhle roce.
Když se Majda vyspala a konečně jsme se vyhrabaly ven, s hlavní bojovou myšlenkou dne - "jdeme si umýt žlutého ďábla" - děda po mě skočil že chce klíče od auta, zajel s nim do zahrady, babička popadla kýbl, děda hadici a začali mi to auto mýt! Vůbec nevim čim jsem si to zasloužila, co jsem provedla. Chtěla jsem sama nicméně pomoc se neodmítá že? Jen nemuseli komentovat každou lentilku a ztvrdlej rohlík co v autě zvláště při luxování našli :) Na mě teda zbylo zas to focení :) a pak teda ještě leštěnka. Protože v ostatní práci byli fakt sehraná dvojka (už myli před žluťáskem mikčupikču :) )

17.4.2010

Dneska jsem se byla domluvit s Mirkou, co fotit kde fotit na svatbě. Teda k tomu nějak nedošlo, protože Luboš má nějakou představu ale očividně jí tají a nehodlal se o ní podělit. Jen komentoval ostatní návrhy dost negativně anižby věděl přesnou představu, aniž by věděl jak vypadá kostel o kterym jsme mluvili.. prostě nic :) Některý lidi jsou zvláštní negativisti. Ještě to bude asi zajímavý. No okoukla jsem hasičárnu kde se to bude konat a dobrý. Snad to půjde. Jen nevím jak tam chtěj nacpat padesát lidí. A ještě mě s foťákem. Asi budu stát v okně abych vůbec někoho mohla vyfotit :D
Když jsem jela do těch Habartic, tak jsem vejrala jak blázen kolik bylo všude srnek. Ležících na louce. Dávaly si dvacet po obědě. Chtěla jsem si je vyfotit při zpáteční cestě ale už tam neležely. Nepočkaly :) Tak jsem cvakla aspoň nějakej kostelík v Arnolticích a pak večer naší první grilovačku a pokusila jsem se o západ slunce. Lepší tady asi nikdy neuvidim :) Stromy stromy stromy

16.4.2010

Dopisuju zase o den později takže si na nic konkrétního moc nevzpomínám.
Ale k fotkám. To Majda skákala na gauči a vymyslela zase nějakou story:
"zítra přijede strejda Pavel, na svym koníčkovi, bude dělat iháááá ihááá" :D No byla jsem mrtvá smíchy, tak jsem se ptala strejdy Pavla jestli jsou na něčem domluvený anižbysme o tom byli spraveni a on teda kulil oči že taky o ničem neví a že jde na rande :D Chudák malá :)

15.4.2010

Roztáhla jsem po ránu žaluzie a je to tu zas. Za okny mlíko že není vidět ani na sousedovic barák. Neskutečný. Trošku to opadlo až k poledni kdy jsem zahlídla aspoň dva nejbližší. Tak jsme zase seděli doma. Naivně jsme se těšili na "pošťáka Pata" že Majdičce doveze novou houpačku, ale zklamal nás pacholek. Asi toho měl dneska moc. Tak budeme vyhlížet zase zítra. Kéž by se to sluníčko ukázalo, abysme jí mohly vyzkoušet. Kdyby byla jen mlha ale ono do toho i prší, mrholí. Prostě nic přívětivého.
Tak dnešní fotka je jen domácí momentka. Na nic lepšího nebyla nálada, podmínky, čas... no času by bylo asi dost :)

14.4.2010

Tak jsem to dneska prubla :) Ráno jsem si zašla na obecní úřad, přihlásila se tu k pobytu (dva a půl roku to trvalo :) ) a pak odfrčela do Frýdlantu na městký úřad kde vydávaj ty občanky.
Paní byla nejdřív dost vyjukaná. Počítač mi nějak spolkl celou mojí historii zhruba od roku 2003 takže v evidenci jí pořád vyskakovalo moje jméno za svobodna, bydliště v Litoměřicích, svobodná, bezdětná. Prostě happy. Akorát z toho byla celá zelená protože si mě pamatuje když jsem tam loni byla měnit svůj stav. Asi moc vdov ještě nepotkala. Stejně to je zvláštní. Celej život šedou myší a teď si mě tak lidi pamatujou. Možná za to může i to příjmení, možná situace? Kdo ví. No když už už chtěla volat do Prahy co tam s tim provedli, tak se moje historie zjevila a přistáli jsme v realitě. Paní si ode mě převzala fotku - mnou vyrobenou - a ve mě byl tak malej človíček. Projde to? Pošle mě někam se přefotit? Je to dobrý? Paní na ní pořád koukala, opakovaně na ní, na občanku, na ní na občanku, pak vykulila oči na mě a já pochopila - hledala rozdíly a tak jsem jen řekla že jsem byla na operaci očí a proto nemam brejle, paní se uklidnila, na fotku z druhý strany namazala lepidlo a tim byla žádost podána :) Prostě bezva :)
Jo a ještě něco mám. S Majdičkou. Odpoledne když se vyspinkala tak za mnou přišla, chytila mě za ruku a povídá mi - Já jsem tvoje holčička, já nejsem babičky :D To bylo tak krásný. Babička jí pořád navádí aby jí říkala že je babičky a ona za mnou tak přišla a sama od sebe.... bylo mi tak příjemně slabo.
A jinak byla dneska poměrně hodná. Perlila jednu vtipnou hlášku za druhou, akorát samozřejmě když nemam diktafon tak si hned nic nevybavím :) No a večer si prokousla pusu. Prostě blbla na koberci, utočila na mě a napadla mi na ruku. Jo jo u řady vtipů jsem slyšela něco jako desetkrát za sebou :) ale ne, jedna rána stačila. Ale já za to fakt nemohla :) Asi jí to ani nebolelo. Jen se pořád olizovala a já jí to teda studenou vodou schladila aby jí ta krev netekla. Temperamentka jedna prdlá.
Foťák jsem dneska do ruky nevzala. Akorát jsem v noci až do rána upravovala tu fotku na občanku - znovu, aby vypadala líp, aby jí tiskárna správně vytiskla.
jdu mrknout na fotky ze včera. To jsem toho fotila dost, tak možná přihodím nějakou včerejší s tim že byla upravovaná dneska :) Ještě jsem na ně nestihla kouknout

13.4.2010

Zase jednou svítilo krásně sluníčko. Tak jsme trávily s Majdou odpoledne na zahradě. Řádila jsem zase dost i s foťákem. Zkoušela jsem fotit kde co - i potok u našeho baráčku :) ale jen z ruky. Prostě na zkoušku. Foukal vítr a mam tam rozdvojené stéblo :( Šla kolem paní po mostě a málem jí vypadly oči z důlku co si to fotim za blbiny. Lezla jsem i po kolenou abych ulovila i nějakou kytičku, ale žádná slává se nepovedla. Aspoň nemám ten pocit. Fotky dodávám se spožděním.
Večer jsem uspávala Majdu a jak už poslední dobou jedu fakt z rezerv a ten deficit spánkový je znát, tak mi stačí opravdu jen chvilka polohy horizontální a nevím o sobě. Vzbudila jsem se v devět. No a místo abych to zabalila brzy tak jsem si vzpomněla že si musím na středu připravit fotku na občanku tak jsem se tu s tim do noci zase mordovala... Jsem zvědavá jestli se někdy vyspím :)

12.4.2010

Majda na dětském hřiši na jednoho tatínka od sousedů co tam byl s holčičkou, mmch můj spolužák ze základky:
"Ahoj, to je Adélka? Já nejsem Adélka, já jsem přece Majdičkaaaa" :)
"Ty jsi tu s Adélkou?"
"jo"
"Já jsem tu s maminkou! Tamhle je moje hodná maminka!" - ukazuje na mě a opakuje dokud tatínek nezareaguje
"Já jí vidim" :) už se směje.. a já taky :)
- mam z toho pocit jak když pro mě loví chlapa :) jen by si měla uvědomit že se ženatýma nechci mít nic společnýho :D

Jo a dneska perlička. Poprvé v životě jsem dostala zaplaceno za nějaké svoje fotky. Z toho vítání občánků :) Jsem fakt ráda že se mi trošku ten čas nad tím strávený zaplatil a vyplatil ale největší radost mam že se ty fotky líbí, i když jsem z nichb yla nejdřív zdrcená kvůli ostrosti :) Na papírových fotkách to není ani vidět - doma už mi říkaj že mi ty oči opravili nějak moc :D
No a dneska jsme tady tak s Majdou blbli, zkoušeli fotit výskoky. A Majda bubnovala s paličkama na xylofon - no taky se je snažila spolknout jen aby maminku pořádně vypérovala... ale co. Hlavně že se zasmála.