Apríl jak vyšitej. Nejen počasí se střídalo - z mlhava přes pršavo, sněžení ale i slunečno. Pořád nějak na střídačku. A naše nálady taky. Chvíli všechno dobré, chvíli tu na sebe křičíme - přiznávam, hlavně já. Už aby bylo zas pořádný stálý počasí a vyšly jsme s Majdou zas ven. Na pořádnou štreku. Aby se vybila. Takhle to nejde.
Upekly jsme dneska nějaké muffinky, vypraly jsme prádlo, pověsily. To byla vcelku hodná. Ale nedej bože aby si maminka chtěla sednout a chvíli si odpočinout. Už jí mam na hlavě, rve do mě "jako" prášek cukru a ještě antibiotika, nutí mě zapíjet abych se uzdravila - a já jsem dneska z toho počasí taková nějaká vycuclá že už mi to nakonec vcelku lezlo krkem. Nejvíc mě dostalo když mi skákala na záda, v ruce uchošťour a snažila se mi násilím vyčistit ucho. Neodbytná. Tvrdohlavá štířice, něco si zamane a jde si za tím. No i to ráno bylo drsný. Před šestou já jako sova vážně nejsem schopná vstávat. A ona je tak neodbytná. Ještě teď mi cinká ten zvonek v uších - vyštrachala, vánoční, krásně zní - jen ne tak brzy ráno. No snad bude líp. Dneska v moc pozitivní náladě nejsem.
Žádné komentáře:
Okomentovat