Dneska se mi zase nechtělo vstávat. Pořád se nějak nemůžu srovnat s tou změnou času. Majda chodí večer pozdě spát a ráno vstává už podle nového času a jsem z toho dost vedle. Navíc měla zase super den. Nejlepší bylo, když jsme šli k babičce dolu tak jsem jí prakticky hned musela uštědřit jednu na zadek, protože mě z rozmaru a blbnutí kousla do ruky, že ještě teď mam modřinu. Dědečka kousla ve čtvrtek. Už si dneska dělal srandu že jí vyrobíme na krk ceduli "pozor kouše" :)
Ale samozřejmě není jen zlobivá, i když mě dost péruje a zkouší co vydržím. Jak dlouho mi bude vadit že je "hluchá". Ale u oběda jsme se smáli. Babička vyrobila čínu a krokety a Majda se snažila ty krokety napichovat a tak zoufale křičela tim dětskym rozhozeným hláskem - mami, mami!!! nejde to! utiká mi to! Byla fakt k sežrání :) I když se málem rozbrečela :)
No teď jsem ráda že už spí. Strejda si tu večer vyzkoušel její gramofonovou desku - "ahoj, já jsem Puntik, jak se jmenuješ" Byl tady asi půl hodiny ale Majda tu větu řekla snad dvěstěkrát a pokaždé to znamenalo nový rozhovor dvou plyšových zvířátek - jejího pejska Puntíka a strejdovi pučené medvědice Báry :)
Žádné komentáře:
Okomentovat