Nevím co to se mnou je. Ráno se mi nechce vstávat, jsem mrzutá, nadávam. Opravdu hodně nadávam. Musím se učit většímu sebeovládání. Přece mě jako matku nemůže vytočit to že dítě chce abych vstávala. Je mi trochu stydno. Nicméně babička pochopila, že je ten správný čas na to aby si zase Majdu pučila a hlídala a já tady dala byt dopořádku. Vyházela jsem spoustu hraček se kterýma si Majda stejně nehraje a jen tu dělá bordel - zachová to moje nervy aspoň trošku v pořádku (a musim říct že to fakt pomohlo, protože odpoledne se tady prostě takovej čurbes neudělal).
Odpoledne jsme měli jet do Liberce. Do dětskýho koutku za Katkama. Já zas nervy v háji. Majda odmítala jít na oběd. U všeho jí musim tak dlouho přesvědčovat. Fakt mě zkouší co to je. Jak to že tak malý dítě je tak vyčuraný. Fakt nechápu. Nakonec jsem teda vyhrála a ona přišla, dokonce i jedla ale spát šla zase pozdě. Od pozdního příjezdu nás zachránilo počasí. Prostě se zatáhlo, zvedl se vítr a jak na apríla začalo pršet. Dost. Jen tak tak jsem stihla sebrat prádlo. Takže jsme seděly doma a blbnuly s foťákama :) Mimochodem bych tak řekla, že to Majdě jde líp jak mě :D Kruci kruci, roste mi tu konkurence.
Žádné komentáře:
Okomentovat