neděle 28. února 2010

28.2.2010


Dívám se na datum, vypadá to jako slabé výročí... budu počítat - dva roky a čtyři měsíce, takže 28 měsíců co se Majda narodila. Navíc osmadvacátého :) Pěkné :) No je to kus ženské :)
Zrovna teď jsem se fakt musela smát. Nechala jsem jí hlídat dole. Majda tam ale nevydržela a přišla zrovna když jsem dávala prádlo do pračky:
"Maminko, co to tady děláš?"
"Dávám prádlo do pračky"
"A proč?"
"Protože ho musim vyprat"
"A proč?"
"Aby bylo čistý"
"A proč?"
"Abysme ho mohli nosit"
"A proč?"
"No proč se asi nosí prádlo?"
"proč?"
"Aby nám nebyla zima"
"A proč?"

No ukončil to jen můj smích, asi bysme pokračovali až do večera :D A Majdička tu pak začala běhat po obýváku a hulákala na všechny strany - Always always :D Myslí si že je to nějaký hodně vtipný slovo, tuhle pronesla něco co znělo takhle a já se smála a jeslti ví co to znamená a ona si od té doby myslí že je to sranda :) Jen je zvláštní to spojení PROČ x ALWAYS :)

Původně jsem chtěla nafotit to vyprané prádlo :) ale když je to výročí tak jsem se pokusila zdokumentovat nás spolu :)

sobota 27. února 2010

27.2.2010

Dneska jsem uplně grogy. Slivovice moc nezabrala a spíš mam pocit že je to horší. I tak jsme byli dopoledne venku na sluníčku. Bylo tak nějak pozitivní. Majda zkusila oprášit kolo a nezapomněla to. Ale sekají se mu šlapky. Když zbydou nějaký drobný tak jí asi pořídim už nějaký nový. Možná bude muset počkat až do dne dětí :)
Odpoledne i přesto že obě chrchláme a mě navíc ještě teče z nosu jsme vytáhli paty do Liberce. Bylo to nutný. Jsme tu byli jak u snědeného krámu a hlavně už došly kapesníky - a ty kapky! Konečně jsou doma. Nakoupili jsme vitamíny a můžem se zas kurýrovat. Doufam že příští týden už to bude lepší. To je tenhle měsíc už po druhé co jsme lehli. No lehli je dost zavádějící. Bohužel Majda moc ležet nevydrží. Akorát když měla teploty na začátku týdne tak i ležela.
No fotku žádnou nemam a nic extrovního se nestalo a ještě navíc si musim sednout k práci. Už to nepočká. Mělo to být už před týdnem hotové
Jak zakončit příspěvek pozitivně? - Nu těšíme se na lepší zítřky :)

pátek 26. února 2010

26.2.2010


Se tu usmívám. Právě jsem udělala zas pomyslný krok k dospělosti :) Za měsíc devětadvacet. Musím trénovat :) Pamatuju si jak mi mamka jako patnáctileté puberťačce říkala - to nevadí že ti to pivo nechutná, ono ti zachutná až budeš dospělá. Tak pořád čekám. Čekám až jednou dospěju a vim že to poznám podle toho že mi bude chutnat pivo, whisky, fernet, rum, ... kdo ví co ty lidi všechno pijou. Ani víno nevyhledávám. Až dneska :) Rozhodla jsem se překonat svůj odpor, poručila jsem svýmu obličeji aby to nijak nekomentoval, řekla jsem žaludku že to prostě zmákne a nechala si od vlastního otce podat celou lahev slivovice :) Ty bacily prostě z těla musí ven. Nemůžu být pořád grogy. Pomůže to? Nevím. Nalila jsem si jen asi půl štamprle - píše se to tak vůbec :D a dala na pokyny - nádech, kopnout, polknout, VÝDEEECH! Vydržela jsem to. Brvou jsem nehnula, poprvé v životě jsem se nezakuckala, prostě jsem to polkla a ŽIJU! :) A takhle se z abstinenta stává alkoholik :)




už je to tady

Tak jsem se dočkala. Toho, před čim mě mamka varovala když jsem se tak těšila že Majda bude konečně jednou mluvit. Jde jí to tak dobře. Dneska jsme se s babičkou u oběda vyloženě prořechtali. Ty myšlenkový pochody nechápu. Budu muset nosit asi notýsek po kapsách abych si to mohla hned psát. Nejlepší by bylo video, protože psaný text postrádá tu její mimiku. Úžasná. Ale čeho že jsem se to dočkala?

"a proooooč?"

říkala to už včera, netrklo mě to. Dneska u večerníčka jsem ale netušila co po mě chce za odpověď. Prý bude pohádka o drakovi. Ne bude Rákosníček. Jak Rákosníček vysvobodil zakletou labuť,která vůbec nebyla zakletá. "A prooooč" Jak to protáhla. Co proč? bude Rákosníček nebo proč zachrání tu labuť nebo proč ta labuť nebyla zakletá? Zrovna tak jsme zadělali těsto na rohlíčky a těch proč se taky pár zjevilo. Můj mozek za ty dva roky zlenivěl a teď asi bude muset nastartovat aby vymýšlel PROČ SE VĚCI DĚJÍ :)

čtvrtek 25. února 2010

25.2.2010


Hned ráno mi ukápla slza při pohledu do mailu. Dojetím :)
V sobotu jsme tu měli ve vesnici karneval a samo naše účast byla nutná. Majda má hrozně ráda děti a u takové příležitosti nemohla chybět. A maminka s foťákem netýrala jen jí. Vyblbly jsme se obě :) No a včera jsem nabízela bráchovi, jestli by třeba nechtěl jako webmaster některý ty fotky uveřejnit na obecních nebo školních nebo jakých stránkách, které spravuje. On nejdřív říkal že by to bylo dobrý ale že padesát fotek je moc, že jen pár jako loni.. no a dneska ráno když se vrátil z noční mi od něj přišel mail, že se mu fotky tak líbily, že nedokázal žádnou vyhodit a tak je tam nakonec nacpal všechny :) Od takového kritika mě to vážně moc těší :) I když si jsem vědoma že je pořád co zlepšovat :) TU k nahlédnutí.
No pak přišla babička a vymyslela na nás s Majdou výlet. Vzhledem k tomu, že na mě zas leze bacil (střídáme si to teď s Majdou co tři dny), tak jsem moc nadšená nebyla. Ale jela jsem. Byla jsem asi po třech letech dokonce v cukrárně a užila si super hystericky vztekací dítě. Během dvou hodin jsme dostali od uplně cizích lidí tři lízátka a jeden bonbon jen aby se to dítě uklidnilo :) Ale jinak je správňácká když nemá zrovna zatemníno. Hrozně se mi líbilo, když jsme byli v jednom krámu, tam přišla holčička a tak na sebe koukly a Majda hned - Ahoj holčičko, máš pěknou čepičku :) Holčička z toho byla kapku vyjukaná, asi v rozpacích, nezmohla se chudák na slovo a Majda se pořád tak snažila :) to jsou ty naše hovory a hry s panenkama. Pořád musíme povídat. Sama se moc seznamovat neumim ale Majda mě to asi naučí :)

Návrat?

Máme tu další nový rok. Opět únor. Jako když jsem loni začínala. Poslední dobou pořád přemýšlím nad tim jak jsem to tu opustila a že je mi to líto. Už je to rok co mam zrcadlovku. Fotím jak zběsilá. Netvrdím že každý den, ale pořád s tim prudím okolí a pořád ráda :) Řekla bych že se na to už začíná občas dát i koukat. Nicméně blog flákám. Je mi stydno. HLavně proto, že přicházím o ty vzpomínky protože můj mozek momentálně na úrovni dvouletého dítěte chátrá.
Dneska jsem si četla co jsme měli před rokem k obědu. Rozesmálo mě to. Rizoto jsme měli včera. Skoro na den přesně se to trefilo :) A Majda jak roste. Není škoda mít to všechno jen schované u sebe na disku? Navíc s mym odhodláním zálohovat.. co když odejde disk. Vyškubu si všechny vlasy? Bylo by to smutné.
Zkusím jak to půjde. Nebude to asi uplná 365-tka jakou vídám na internetu. Ale zkusím ten návrat.