31.3.2011

Čtvrtek. Ještě jeden den. A bude zase volno. Jak já miluju víkendy.
V práci jsem zas byla o hodinu a čtvrt dýl. Něco se tam musí změnit, protože takhle to nejde :) Ale o tom jsem psát nechtěla. Jen malá evidence přesčasů :)
Teď teprve jsem odvedla Majdu do postele. Je půl deváté. Nějak se jí nechtělo převlíkat se do pyžama. Když jsem odcházela, tak jsme si posílaly pusinky. Normálně jak se to dělá, plus zakončeně že si foukneme do dlaně směrem k té druhé. Majda foukala o sto šest a pak na mě volá.. "schovej si je do košile" (už mam na sobě pyžamo) a já si je strčila teda mezi knoflíkama jako že k srdci.. to ona povídá totiž že i do trička, jenže když mam tričko, mam obvykle i něco přes nohy a nenásleduje dnešní věta kterou mě dostala :D Volala na mě - "pozor ať ti neupadnou!!!" Načež já na ní jakože volala "Neboj, já si je držím!!!" no poslouchat nás někdo cizí kdo netuší co vlastně skrývam pod košilí.... :) Došlo mi to až na cestě ke svýmu teplýmu hrnku s cappuccinem :) ať žije večerní siesta.

29.3.2011

Tak moje auto se trošku ode dneška zamaskovalo. Už mu nesvítí pražská espezetka. Už se zařadilo do davu liberečáků. Tři roky to trvalo. Táta to dneska vyřídil. Měl cestu kolem. Nevím jeslti si ho teď na parkovišti poznám. Ale číslo se mi pamatuje docela dobře, i když není protekční :)
No a v práci naprd. Jsem na vážkách jak to se mnou bude dál. Horoskop na duben mi přeje v práci uspěchy. Já si nějak nejsem jistá jestli zrovna v téhle firmě. Dám tomu duben a pak se uvidí co dál. Během dubna se rozhodnu. Skončit, neskončit... aby to věděli dost dopředu. Smlouvu mam na dobu určitou. Já vim že je blbá doba, že najít práci je vcelku těžké. Asi. Já dneska už přemýšlela tak jako že - mě se to bohužel podařilo napoprvé. Asi potřebuju míň stresu a víc dobré nálady. Nebudu to víc rozvíjet. V hlavě se mi toho motá spoustu a na blogu o tom psát nechci. Prostě se uvidí.

28.3.2011

Já už zase pracuju? neskutečné! nemam ráda slovo workoholik. To se že jím stávám je jen nedopatření. Musim s tim něco do budoucna udělat.
Dneska jsem seděla v práci zas o hodinu a půl dýl. Kolegyně měla migrénu tak nedorazila, a s novou kolegyní to moc neodcejpalo. Nemá ještě pořád nějakou tu rychlost nebo jak to nazvat. Zbylo tam toho na mě fakt hodně když se všichni vytratili domů. Nevadí, něco vydržím že... pak hurá domů.. a tu pokračuju v práci pro Prahu. Asi mi hrábne. Do toho domácnost - nádobí, uklid, prádlo které Majda zašpinila ve školce - aby měla zítra zas co na sebe. Bund moc nemáme. Ne takových teplých.
Takže můj sen o chlapovi co by mi řekl - tak nepracuj, já se o tebe postarám - stále sílí :D Jen ty zástupy se nekonají :) Dělám si z toho srandu. Co jinýho zbývá.
Je zajímavý jak první rok dva poté mě nikdo do podobných i myšlenek necpal a teď se to nějak sype. Jako že přece nezůstanu sama. Jsem mladá a nemůžu se fixovat na někoho kdo tu už není. Jen nikdo neradí kde na nějakýho co by za to stál narazit.
No to jsem trošku odbočila...... trošku víc z cesty. Ta práce momentálně nepočká, tak jdu pokračovat. Jen jsem tu zas nechtěla mít čtrnáctidenní okno a potřebovala jsem chvilku relax. Únava mě přemáhá.

26.3.2011

Majda se nechala zase jednou vyfotit. Bez protestů a grimas :)

22.3.2011

Den plný zážitků a žádné deprese :) Konečně zas jednou.
V práci jsem dělala to co tam dělám už od listopadu a umím, takže jsem věděla co a jak a nemusela jsem stresovat. Navíc bylo fajn, že jsem mohla odejít kolem jedné domů. Dědeček nám domluvil zubaře. Majdu o víkendu bolel zub a tak to chtělo ošetření od profesionála.
Byl to její první zákrok ale byla naprosto úžasná. Šikovná a statečná. Držela. Sestřičce hltala každé slovo. Po mamince nebude. Maminka byla ráda že ukecala zubaře, že dneska ještě moudrák ven nepůjde, že budu muset přijít příště. Kazí se mi takže ven bude muset. Ale tenhle týden se to nehodí. Potřebuju fungovat. NO takže zpátky k Majdičce. Krásně otvírala pusinku, krásně spolupracovala, povozila se na křesle, učila se vyplachvoat si pusinku - to jí pořád moc nejde. Vodu spolkne a vyplivne až zbylé sliny. Musíme trénovat. Pan doktor jí dlátkem vydlabal ty kazy. Kdyby to nepomohlo tak příště bude prý pískat :) Zaplácl to nějakou bílou hmotou. Jsem ráda že to opravil. Prý jsou zubaři co první zuby neopravujou. Buď je vytrhnou nebo je nechávaj hnít v puse. To mi připadá dost na hlavu. No za statečnost dostala obrázek a hračku z kindervejce. Tučňáka :)
Pak jsme byli doma. A přišel "průvod". Přišel aby mi připomněl že jsem zase o rok starší. No a zřejmě proto že tak poslední dobou prahnu po chlapovi, který by se o mě staral, tak někdo toto přání vyslyšel a dostala jsem modrou postel s marcipánovým chlapem přikrytým dekou. Něco pod tou dekou skrýval ale to mi Majda nadšeně snědla. Zvrhlík :D pořád křičela že chce hlavu a pinďour :D No dlouho jsme se tak nezasmáli.

21.3.2011

První jarní den jsem strávila učením se nové práce. Byla jsem z toho tak zpitomělá a zblblá že jsem se odvalila domů s absolutně sraženým sebevědomím. Depka jak hrom. Díky několika nejbližším jsem se z toho vypsala a vypovídala a usnula jak zabitá. Ani se mi nechce o tom co se děje v práci mluvit. Další hodina a čtvrt přesčas.

20.3.2011

Jdu nahlásit že žiju. Žijeme všichni. Jen ten blog to nějak nevydržel. Moc mě to mrzí. Už jsem to měla za pár kdy bych dodělala první rok - každý den jeden záznam. Nepovedlo se. Už po druhé. Takže leda na potřetí. Problém je v tom že jsem poslední dobou neskutečně unavená. Celodenním hleděním do počítače v práci už mam problém přeostřovat oči na jiné vzdálenosti. Špatně vidím. Tento víkend jsem tedy zahájila ozdravnou kůru - a spala a spala co jen to šlo. Je to lepší. Ale na jak dlouho.
Zkusím sem zpětně doházet nějaké fotky z minulých dní. Bez komentářů. Nebo jen s minimem slov. Jen pro tu vzpomínku kterou na ty fotky mám. Nemám fotku na každý den. Jsou dny kdy jsem ráda že žiju. Že už je večer a že už můžu jít spát. Aspoň na těch pár hodin.

Tak jsem dojela až do února a vzpomněla si, že jsem sem k dnešnímu dni chtěla napsat ještě něco, co jsem už připisovala i na facebook. Ale tam myslím že se to za čas ztratí, tady by to mohlo být uchované na delší dobu. Ať to nevypadá že jsme jen sedření, unavení a téměř neživí :)

Majdička po obědě ještě u stolu zvedá ruce ke stropu a povídá: "Takhle zvedaj ruce policajti" a tak se ptám "proč policajti" .. "no protože, třeba když na ně lupiči nebo zloději střílíííí" :) ta to má v hlavě srovnaný :D je vidět že žije v ČR :D

19.3.2011

Dnes měla mamka narozeniny. Oslavila je pracovně. Zas maj z práce nařízenou pracovní sobotu. Tak jsme slavili dopoledne. Sešlo se nám nějak moc dortů - babička nečekala že dostane i jeden od nás. A že dostane i krabici s chlebíčkama nečekala taky :)
Večer na nás za okny koukal obrovský měsíc. Prý největší za posledních 18(?) let.

15.3.2011

dneska se Majda něčemu divila a říká mi - "to jsem z toho zajíc" si spletla zvíře :) ..tak se směju a říkám jí, jakej zajíc?.. a ona se opravila - "to jsem z toho králík" :)

13.3.2011

Naši slaví 35 let spolu. A já dostala pozvání na výlet na rozhlednu. S Terkou, Márou a holkama. Leničce a Majdě jsme vzali sebou kolo a vyrazili jsme společně na frýdlantskou rozhlednu. Bylo to moc fajn. Fotila jsem o sto šest ale sem dám jen jednu fotku, co se mi líbí ze všech nejvíc. Malá fotografka Janinka :)

12.3.2011

Na dnešek jsme si domluvily zoo s Katkama v Liberci. Už jsme je zase šíleně dlouho neviděly :) a tak jsme se moc těšily. Malé kráčmery v zoo ulovily i nového nápadníka ale když viděly, že si je hošan moc jistý jeich pozorností a je doslova vysmátý, tak mu daly jasně najevo že "dole v zoo jsou jen dvě houpačky, jedna pro Kačenku, jedna pro Majdičku a ty nebudeš mít nic" :D To jsou ale kamarádky :)
Jinak v zoo to žije jarní náladou. Být to v televizi tak určitě jedině s hvězdičkou a po desáté hodině večerní :)

11.3.2011

Počasí sice nic moc ale v práci byla tak dusná nálada zase, že jsem byla moc ráda že jsem měla tu možnost odejít dřív. Využila jsem toho a přijala nabídku od Jindry, který potřeboval vyfotit na občanku. No a nejen na občanku jsme vyfotili, i když moc fotek dohromady nebylo. Déšť nás donutil se brzy rozloučit.
Jindrovi moc děkuju nejen za kytičku opožděně k MDŽ ;) ale i za trpělivost a ochotu postát před objektivem :)

10.3.2011

Šimonovi je dneska 19. Velkej chlapák už je to. A Majda má dobrou náladu.

Tak si tak Majda prozpěvuje: Já jsem smutné hory smutné hory kouzelníkův syn :D Zajímalo by mě jak přesně tomu rozumí, já nic moc :)

6.3.2011

Přijel se na nás podívat Šimon. Nechal se ode mě ostříhat a nechal si na sobě vyzkoušet focení na průkazové foto. Můj trénink na pátek :)

5.3.2011

Maškarní. Konečně už i u nás. Majda šla za červenou karkulku. Byly tam dvě. Šimona jsme vzali sebou. Strašně mi zlobil foťák. S tou sigmou to nějak neumim. Asi jí prodám. Kdyby měl někdo zájem. Je k dispozici. Jsem nějak zvyklá na ty seťáky a fotí se mi s nima líp.