Po Dendovi je nám pořád smutno. Je to takový zvláštní když zavoláte smečku psů a přijdou jen tři vrticí chvosty. Pravda holky se u plotu hodně snažej aby i jeho hlas řádně zastoupily.. ale je to pořád jen duet.
Majda už se ptala. Když jsme zavolali všechny pejsky domů tak měla strach že tam Denoušek zůstal. Nemá z toho ale rozum. Nějak jsme jí museli odvést pozornost někam jinam a vtáhnout do bytu.
Denoušek už má i hrobeček. Zatim dost smutný. Takový zimní. Všude spousta bahna a zbytky tajícího sněhu. Tráva holt ještě narůst pořádně nestihla. Leží na druhém konci zahrady než jsme kdysi pochovali Bodíka. Protože tam se bude hodně ještě rovnat půda. Tak aby měl v tom odpočinku klid. Pod borovicí bude mít příjemnej chládek i v létě.
1 komentář:
To je mi moc líto, že jste přišli o psího kamaráda, ještě že to nebyl jediný pejsek. Držím palce ať je brzy líp.
Okomentovat