11.9.2010

Sluníčko svítí a já nesmim ven :) Teda na sluníčko :) Ale musim říct, že antibiotika fakt asi zabíraj. Je mi fakt líp.

No a doma velká akce - betonujem! :)
Naši připravený plot od odsouzenců a firma kuchyň :) Z okna se na to nádherně kouká :)

10.9.2010

Byla jsem u doktora. Míša mě odvezl. Byla to rychlovka. Nebyl tam nikdo kromě jednoho pána, kterýmu brala sestřička krev. S doktorem jsme prohodili pár vět a já vyfasovala antibiotika. Tak snad už bude líp.
A protože jsem zapomnětlivá tak si to radši tady napíšu..... každých dvanáct hodin tzn. v 8,45 si vzít jednu tobolku :)

Doma se děje změna. Firma nám začala dělat podlahu v kuchyni. Jen tu byli jen dopoledne. Potřebujou míchačku na beton. Vozí všechno postupně. Ale podlaha vypadá zajímavě. Bílá izolace, přes to žlutý igelit a přes to nějaká drátěná mříž :) připraveno na betonování. Dřevěnou podlahu už nechcem.

No a teď je večer. Půl deváté. Pořád koukám kde je táta, kde je auto. Nikde nic. Už mi bylo pěkně zle. Nevím že se mi pořád tyhle pocity vracejí. Vim že nemám malovat čerta na zeď ale člověku to nedá. Psala jsem mu i sms kolem šesté a nemůže odpovědět - jsem OK. Ty chlapi!
No volala jsem mu před chvilkou. Byl v Liberci, vrátil se a šel na tlačenku! Tak to musí každá ženská pochopit :) S autem pořád čeká na telefon od toho pána. Tak předpokládam že to dneska nebude. Prej snad v pondělí nebo v úterý. Že musej vyměnit nějakou tu cívku (ne svíčku jak jsem psala asi včera :D ) a že ale není na skladě.
No auto není, ale dědeček je živ a zdráv, s plným bříškem, tak si můžu v klídku dát něco do žaludku i já, takovou druhou minivečeři kvůli antibiotikám a pak už nic nebrání k ulehnutí do peřin :)

9.9.2010

Druhá fotka je spíš pro pobavení :) Ona prostě palec necucá, vždyť to není vidět :D

Ráno jsem zase ztratila hlas. Sípu. Myslim že Majda z toho těží. Nemůžu křičet :) Ale po včerejším tichým zásahu z mý strany, kdy ona měla hysterák zas jak víno a já musela jen mlčky klidit následky se dneska opravdu snaží. Už sama chodí ze schodů, sama si zase chodí na záchod. Jo a přišlo nám odrážedlo. Máme moc velkou radost. Majda trénovala skoro celý den doma v obýváku. Pozdě odpoledne jsem nevydržela a i přes horečku s ní vylezla aspoň před barák. Přivezli nám zrovna novou "kůlnu". Plechovou. Nic moc parády neudělá ale poslouží. Dědeček koukal jak Majda drndí na odrážedle a moc se mu líbilo :) Jsem ráda že se to obešlo bez výčitek do čeho cpu peníze. Vim že to není to nejdůležitější co bysme měli pořizovat. Nicméně i Majdě uplavalo spousta hraček. Spousta věcí na ven a brzy bude mít narozeniny. A tohle je jeden dárek k narozeninám :) Předčasně. Až bude sněžit, tak si ho tolik neužije :)
Auto. No dopadlo všelijak. V servisu to napojili na počítač a zjistili že jsou tam vyzkratovaný nějaký válce. Předem se omlouvám za moje technický znalosti, v autech se fakt nevyznam. Jsem ráda že to umim řídit :) Pán to nějak vynuloval a říkal že to bude dobrý. Táta vyjel ze servisu a kontrolka sice nesvítila ale zase začala problikávat. Prý je to auto v dobrým stavu a že snad jen vyměnit nějakou svíčku či co. Nevím podrobnosti. Pod vlivem horečky jsem je skoro všechny zapomněla. Tak jen finále. Táta s tim jel domů, na albrechťáku mu to chcíplo. Už nenastartovalo. Dojel na setrvačnost až do vesnice. Dojednal odtah (brouček můj žlutej malej). Pak se zjistilo že když je to studený tak to startuje. Ale i tak to do servisu odvezli. Tam si to nechávaj přes noc. Vymění tam nějakou tu svíčku a budou s tim nějakou dobu jezdit po okolí aby zjistili co tomu je. Jeslti je to fakt už v pořádku. Snad se to podaří a bude jezdit. Ještě by potřeboval pořádně vyčistit ventilátory, protože z nich vypadává bahno. Jen nevim jak moc to spěchá.

8.9.2010

Bacil furt řádí. Dnešní den jsem měla další krizovku. Skoro jako ve čtvrtek. A Majda mi to teda nijak neulehčila. Když konečně usnula, byla to taková úleva!
Už si začínam připadat jak feťák. Cpu do sebe samý prášky a bez užitku. Ale zítra k doktorovi nemůžu. Není jak se tam dostat. Doktor je tam jen odpoledne, táta mi veze auto do toho servisu.

Na fotce Majda v bunkru... přerolovala koberec a schovala se pod něj s žížalou Julií :)

7.9.2010

Ani se nebudu rozepisovat. Pořád je mi blbě. Byly jsme s Majdou na chvíli venku. Celou dobu svítilo sluníčko a jen jsme vylezly, tak se zatáhlo.. no a jak já pak vypadala po návratu :( Podařilo se mi Majdu přesvědčit aby šla spát, dokonce nakonec usnula ve svý posteli... ale jinak je to celý den s ní tak těžký. Pořád chce abych jí poslouchala, abych jí chovala, abych jí někam nosila, abych jí asistovala.... těžký období když člověku není vůbec dobře. Ona vypadá podstatně líp. Na sto procent zdravá teda není, je jí to vidět na očích, ale živá je až moc.
Co je dneska pozitivní. Začali vozit materiál na rekonstrukci. Vypadá to že fakt brzy začnou.
Jo a taky táta volal do hyundaie jestli se mrknou na to moje auto. Prý ve čtvrtek. Tak to tam odveze až pojede něco vyřizovat na krajský úřad. Držte palce ať to s tim mym žluťáskem dobře dopadne.

6.9.2010

Tak. Včera jsem nepsala. Dneska musim. Protože mam pocit že prostě s novým týdnem bude líp. Včera nebylo moc o čem. Jen na mě padal splín. Choroba neustupovala. Nic moc se nedělo.
Dneska. Ráno jsem se probudila bez hlasu. Tak jsem po sms prosila naše, aby školku odhlásili oni. Já bych v telefonu asi slyšet nebyla. Táta dostal úkol :) My se s Majdou oblíkli a vyrazili do "velkoměsta" k paní doktorce. Okoukla jsem teda i ordinaci u mýho doktora, jenže je tam zas až odpoledne :( Zítra taky odpoledne. Někdy mam pocit že budu doktory měnit. Pořád přemýšlím i nad změnou zubaře. Je prostě hrozně z ruky. To auto zlobí (dneska už kontrolka ani nezhasínala, buď bliká nebo svítí pořád..... ) a Majdě se asi dělá na jedné stoličce kaz. Potřebovala by to opravit. Jen co se uzdravíme. Měli jsme tam jet už v srpnu. Snad ta oprava pak nebude bolet :(
No to jsem zase pozitivní. Paní doktorka Majdě okoukla ouška, protože plakala že jí bolí, ale potvrdila že jsou v pořádku, že je to opravdu jen od rýmy, což se mi ulevilo. Doporučila nám nějaké léky a my jeli dál. Stavili jsme se v lídlu pro minerálky a hurá domů.
No a co je pozitivní? No jednak svítí sluníčko. Jednak máme na zahradě na pomoc pět vězňů. Taky přijel pan bagrista mamce pomoct srovnat terén zas na jiném kusu zahrady a co je hlavní! Byl tu pán z firmy Apollo přeměřit vlhkost! Domluvilo se zastavení vysoušecích prací a odvoz vysoušecí techniky! Tak už to bude moct konečně začííít!

4.9.2010

Hlásím se po velkém výpadku na blogu. Žijeme ale jestli jsme v pořádku je diskutabilní.
Popořadě. Máme za sebou užasný týden v Praze u Jany s klukama. Samozřejmě i jejího manžela, i když ten s námi byl jen po večerech - ale patří mu velký dík, že kvůli mě a Majdě obětoval bydlení a spaní v ložnici.
S Janou, Kubíčkem i Ondrou se nám moc líbilo. Byla jsem překvapená jak jsou ty štíři oba tak podobní ve svym jednání. Jak umí být Majda pozorná vůči Ondrovi. Až je mi líto, že jí ten sourozenec podobný jejímu věku dopřán zřejmě nebude.
V úterý jsme podnikli procházku po sídlišti, omrkli dětské hřiště. Taky lídl mají stejný jako u nás ve Frýdlantě :) fakt překvapení :) Byl to super relax.
Na středu jsme si naplánovali ZOO a tak jsme dopoledne vyjeli do Troji. Největší atrakcí v zoo byla tučňáková houpačka :) a nejhorším zážitkem oběd. Nebyli jsme sami nespokojení. Jídlo bylo zkažené a už si ho tam fakt nikdy nedám. Kdyby Majda nepotřebovala urgentně na velkou, tak bych se tam s nima o tom jídle asi trošku pobavila, přinejmenším po nich požadovala ochutnávku, vážně se to nedalo. Nakonec jsme to vyřešili párkama v rohlíku. Měli jsme si je koupit hned. Mohli jsme ušetřit dohromady cca tři stovky. Ale jinak zoo krásná. Krmení lachtanů bylo úžasný. V Liberci je sice taky ale v té Praze je fakt jeden lachtan naprosto skvělý. Taky bylo dost nešikovné že všude lítalo spoustu vos a bohužel jedna štípla Ondru do ručičky. Ale byla tam jedna moc milá a akční paní, která hned vytasila z lednice ocet a Ondra brzy přestal plakat a ručička mu splaskla. Majda s Kubíčkem se zatim projeli na vláčku. A byli taky spokojení.
Co jsem ale podcenila bylo asi oblečení. Pořád se střídalo počasí - chvíli nám bylo vedro až jsme se potili, chvíli se zatáhlo, poprchávalo, studený vítr foukal... no výsledkem bylo že už večer mi Jana s Petrem hledali nějakou medicínu abych se nezklátila a ve finále se to teda nepovedlo a já si celé čtvrteční dopoledne povídala se záchodovou mísou. Bylo mi to tak líto. Měli jsme jet s Majdičkou na Chodov, taky do práce a za babičkou se podívat. Kdyby byl čas a Majda měla náladu tak třeba i za tetou Teklou... ale prostě nám nebylo přáno.
Ještě jednou děkuju Janě že se mi o Majdičku starala, že mě nechala ležet, že se o mě tak starala. Co není Toník, tak tohle fakt neznám. Odpoledne už mi bylo o špetku líp, ale pořád to nebylo na nějaké běhání po venku, tak jsem se dohodla s pražskou babičkou že si Majdu vyzvedla v Letňanech a šli spolu na procházku do obchoďáku. Podívat se na botky, dát si zmrzku (Majdička hned hlásila že měla vanilkovou a babička takovou tu červenou :) ) .
Jana s klukama byla během té doby venku s kočárem a na first biku na cyklostezce. Moc si to tam užili, dokud jsem jím nepřekazila procházku telefonem. Když se totiž Majda vrátila domů a já jí chtěla dát sváču, tak jsem zjistila že vytekla pračka a zaboha jsem nemohla najít hadr :) No prostě byl to takový náročnější den zakončený ještě tak že Majdička se večer každou chvilku budila. Nebylo jí dobře. Jednou dokonce zvracela. Dostala sirup a pak jsme teda vcelku dlouho spali až do rána.
Druhý den, v pátek jsme vypadali s Majdou zase o něco líp ale i tak jsem využila nabídky babičky že nás odveze do Liberce. Z Liberce do Dětřichova už jsem pak dojela tak nějak cukaně - zase začalo zlobit auto :( Bude se na to muset ještě někdo podívat... no a Majdička začínala hicovat. Byla uplakaná už v autě od odbočky na Novou Ves. Musela jsem v Albrechticích zastavit. Doma pak ani nechtěla pozdravit babičku. Přilepila se na mě jak lepidlo. No je nemocná....
Dneska je sobota. Nevytáhly jsme paty z domu, když nepočítam přechod do garáže do lednice pro oběd - hotovku z obchoďáku. Válíme se. Já po chvílkách likviduju tašky, kapesníky, jídlo co nevydrželo v lednici ten týden a naši ho nesnědli.
No jak ten týden krásně začal tak ten konec je takový zvláštní. Nejvíc mě mrzí že budeme muset asi zrušit to naše pondělní poprvé :(
Blog zpětně dopisovat nebudu. Tenhle den ho shrnuje myslím dost. Fotky budu přidávat postupně jak upravím z toho týdne dál, protože stejně nemam sílu tahat foťák každý den.