Minulý víkend jsem mluvila s Teklou. Telefonní hovor na skoro hodinu. Úžasný kolik má volných minut :) Moc ráda jsem jí slyšela. Vlastně jsme spolu pořádně nemluvily takhle hodně celý roky. Ale bylo to tak pohodový. A pozvala mě a Majdu do Prahy. Bez problému můžeme i přespat. A já se teda zeptala. Jestli by moc vadilo, kdyby s náma přijel i Petr. A Tekla byla nadšená :) No a právě 29.12. jsme jeli, den poté se vrátili, abysme nemuseli řešit alkoholiky na cestách.
Dokonce jsem Tekle přiznala i svůj stav. Pořád na mě s Kristýnkou koukali že se mám asi hodně dobře, že dost papám... a nakonec se to provalilo :) A jsem strašně ráda že Tekla to vzala tak dobře. Petr mi přiznal že mu bylo lehce nepřijemně, protože je to přeci jen Tondy sestra. Taky jsme řešili jeslti babička opravdu měla tolik práce nebo jestli se s ním prostě nezvládla střetnout a seznámit. Je to nástupce jejího syna. Možná taky potřebuje čas. Ale Tekla byla skvělá. Stejně jako tenkrát když mě Tonda přivedl k nim domů. Ona byla tak neskutečně přátelská. Odvažuju se říct nejpřátelštější z celé Tondovy rodiny. I ke mně tenkrát i k Petrovi teď se chovala jako by nás znala od narození :) Jsem moc ráda že jí znám a mám i když se nevídáme kdo ví jak často. No a poprosila jsem jí, aby tu novinu nějak po příbuzenstvu roznesla. Protože stejně jako moji rodiče potřebují čas, je mi jasné, že i Tondy příbuzní budou mít co vstřebávat. S tím odstupem co to doplňuji, tak poznamenávam že babička se odvážila Petra poznat vlastně až na konci května. Přijela se podívat k nám domů. Ale moc s Petrem nemluvili. Jel zrovna do kostela :) Ale přijela. Dokonce si sáhla na narostlé břicho a byla milá :) Jsem ráda :)
Žádné komentáře:
Okomentovat