7.5.2010

Konečně nás navštívilo sluníčko! Rozednívá se naše mysl, začínají nás opouštět chmury. Babička Majdě koupila dopoledne novou modelínu, krásně barevnou - tak jsme z ní vyráběli kytičky, kočičky, mráčky, sluníčka, domečky, stromečky i s dárečkama a ozdobičkama :) No a taky korálky. Ta doza, ve které se modelína prodává, slouží jako kasička, takže babička hned naváděla Majdu, že kdykoli dědeček přijde domů, že má odevzdat nějaký korunky a že až to bude plný, tak Majdě za ty penízky maminka koupí auto :D Chudák dědeček. Jsem říkala, aby si pak nerozmyslel návraty domů a netrávil radši volný čas jinde - kde z těch peněz bude něco mít :) Odpoledne jsem pak zahlídla jak se děda snaží být pracovitý se sekačkou v ruce tak jsme mu šli pomoct a já si to taky zkusila :) To byl relax. Ještě kdyby se dědeček nevypařil a Majda po mě pořád něco nechtěla - tu na houpačku, tu z houpačky, tu konvičku naplnit vodou, tu na pískoviště. Takže nakonec jsem sekačku vrátila dědečkovi a začala si užívat opětovně svojí mateřskou dovolenou. Docela mi z toho hrabe. Ale Majda za to nemůže, to ne. Dneska byla docela hodná. Jen ten stereotyp je ubíjející.

6.5.2010

Venku od rána pršelo a my jsme celý den proseděly doma a patřičně si lezly na nervy :) na focení nebyla moc nálada. Sice jsem zkoušela fotit s Majdu, která mi vyštrachala někde deštník a snažila se mi ho zničit :) ale s její spoluprací z toho nic moc nevyšlo :(

5.5.2010

Středa. Den bych tak řekla takový normálnější. Akorát mě hrozně třeštila hlava a bylo nějak špatně a nevim od čeho. Ale už je to dobrý. Pomohla až večeře a chleba s marmeládou. Tak možná to bylo všechno hlady :)
Babička Majdě dneska dopoledne sundala z půdy brusle po mně a bráchovi. Dá se u nich nastavit velikost přes šroubek a matičku, tak jsem chtěla trošku vyniknout a tý Majdě radost udělat a zmenšit je na doraz hned. Jenže velký jenže. U dědečka v garáži jsem hledala vhodné nářadí, kterým bych se k matičce dostala a povolila jí a v tom "bordelu" jsem našla akorát nějaké udělátko, které netuším jak se jmenuje a jak se přesně používá - dobře, to už tušim, dědeček mi to při obědě ukázal... ale mezi tim jsem to udělátko zničila a on si musel dojít pro jiný... ještě že měl dvě. Každopádně dostalo na frak moje ego a já si připadala zas tak nicotná. V celym baráku nebyl nikdo kdo by pomohl - i když tu bydlí tolik lidí. A já si prostě musela něco dokázat. NO a tak na mě zas přišla depka co já můžu dělat bez chlapa... ani ty pitomý brusle nedám dohromady. Levá.
No dost obviňování. Odpoledne jsme s Majdou brusle vyzkoušely. Sice jí jsou pořád trošku větší, trošku víc než by asi měly, ale obvázala jsem jí je tkaničkou ještě i vprostředku mezi páskama, tak držely dobře a Majda teda jezdila slušně. No dobře, spíš chodí.. ale nepadá tak moc. Spadla všehovšudy třikrát. Poprvé slibovala že už nikdy nespadne a po třetí říkala že už nikdy bruslit nebude :D Tak jsem na ní zvědavá jestli jí to ještě chytne. Možná bych jí měla nacpat do tepláků nějakou plínu aby měla kdyžtak měkkej dosed :)

4.5.2010

Dnešní den byl zase jeden z těch těžších na psychiku. Asi už nejsem tak odolná. Vyjít dneska s Majdou byl pro mě fakt kumšt. No naši už taky vypadali unaveně a vcelku se stavěli na mojí stranu a pomáhali. Zvláště babičce jsem byla vděčná, že zrovna dneska Majdu tak moc nerozmazlovala a pochopila, že je potřeba uchopit otěže pořádně. Kdy tohle přejde... přejde to?
No abych se nezbláznila, tak jsme s Majdou vyjely hned dopoledne na kolo. Objely jsme půl vesnice - ke starý školce a zpátky. Přetrpěly jsme oběd (byly výborný kuřecí špalíčky s bramborem ale co Majda u toho zas dělala.... i mlčím). No a Majda šla spát. Spása.
Odpoledne když přišel dědeček z práce, tak se přišel říct, že jde zkusit brusle na nový silnici, tak jsme se k němu přidaly. Majdě jsme vysvětlili že ona na bruslích nepojede, že pojede na kolo (kolik usilí ona dá do toho, přesvědčit okolí o naprosto nerealizovatelným nápadu, jen aby ukázala že ona má prostě pravdu) no a musím říct že po třech letech na mateřské jsem se zase jednou pořádně proběhla. Majda totiž jak pronásledovala dědečka tak opravdu šlapala a tak mi jen rychlá chůze nestačila. Nicméně dokud se nenaučí brzdit a poslouchat že musí ke kraji když jede auto, tak mi nezbývá než jí pořád pronásledovat po svých. Plíce se mi roztáhly, cítím svaly po celém těle - zvláště na zádech a na nohách a vcelku dobré. Když jsme dojeli, tak Majda zase v garáži začala žebrat že chce jezdit na bruslích , tak jsme to zkusili :D sice velký brusle ale držela se dost dobře na to že na tom stála poprvé. Řekla bych že jezdí stejně "dobře" jako já :D Navíc nemá půd sebezáchovy a vůbec jí nevadí když padá :) To mě to teda vadí :)
No a před chvilkou jsme daly pohádku o Smolíčkovi, aby věděla jak to dopadá, když děti neposlouchají jelena ;) a už usíná. Doufam že zabere rychle.

Jo a ještě něco. Když jsem si ohřívala večeři, tak jí slyšim jak pořád dokola opakuje - ukaž mi Majdičku, ukaž mi Majdičku - tak mrknu a vidím jak se mi sápe do batohu kde mam foťák. Jsem na ní zle houkla že "co mi to hrabeš v batohu", hotový ďábel zlořečený :) a ona se ulekla, batoh nechala batohem, odskočila od něj na všechny čtyři, podívala se na mě provinile a zaburácela "kykyrykýýýýý" :D

3.5.2010

Pracovní pondělí. Prý abych si tu mateřskou trošku zasloužila. Takže jsem se dokopala k velkému uklidu. Prádlo vyžehlit jsem sice nezvládla všechno, zítra je taky den, ale zase jsem vyklidila Majdě skříňku a sobě poličky od zimního a malého oblečení. Je to hrůza ale asi i já rostu poněvadž nějaké malé kousky se našly i u mě :)
Když jsem uklízela pak vyžehlené prádlo do šuplíku, kam dávam Majdě ponožky tak tam objevila v rožku taky svojí masku na karneval. A hned tááák prosila: "Maminko prosim tě já chci bejt šašek". I zželelo se matce milého dítka a do hábitu jej oblékla, pak nalíčila červený nos a žlutou hvězdu a Majdička se předvedla :) Holt to s tim focením není tak snadné - syndrom často focených dětí postihl i nás :)

2.5.2010

Dneska nic moc nemám. Neděle byla taková dost klidná. A to píšu i přes to, že nám Majda předvedla pár krásných hysteráků :) Asi už si zvykám.
Ráno, když se probudila, tak jsem jí dala snídani a šla si ještě lehnout. A když jsem se probudila, tak jsem zjistila že snědla i mojí snídani. Brebera jedna. Chtěla mi dát pár posledních drobků abych se nezlobila. No jo no, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí :) Aspoň nenakynu.
Venku bylo ošklivo, tak jsme trošku doma blbnuly foťákem.Majda tancovala, dělala obličeje - unuděný i vyjančený, předstírala že se nehejbe za uplatek ale hejbala se permanentně :)
Když jsme byly v kuchyni, tak mi říká: "Maminko, hele, holubi" .. tak letím pro foťák jak správně postiženej maniak a když doběhnu k oknu, tak se oba dva krasavci vznesou a odletí.. nemam slov. Majda ano: "Maminko, nebuď smutná, nech je letět. Oni se vrátí. Prolítnou se a vrátí se, nebuď smutná!" :)
Pak jsme byli dole u babičky a když jsme byli s dědečkem v obýváku a Majda byla u babičky, tak jí prý babička posílala, aby nás dva zavolala k obědu. Jenže Majda chtěla zrovna nějakou mlsku, tak babičku odbyla: "oni nebudou jíst, oběd je hnusnej" :) Chudák babička. Takovou práci jí to dalo. I guláš i bramboráčky byly moc dobrý :) Majda nakonec taky jedla a oblizovala se :)
Odpoledne jsem pořád čekala, jestli přestane trošku mrholit že bych vyběhla někam vyfotit vodu do soutěže, ale prostě mi dneska počasí nepřálo. Takže ach jo, nic nemám. Ale stejně si jí jednou zkusím. Jen co počasí dovolí.

1.5.2010

První máj, lásky čas? No u nás spíš maximálně línej unavenej den :) Teda pro mě určitě. Majda byla vcelku živá. Hned po ránu mi odcizila ze šuplíku moje starý brýle. Hned si je zkoušela a měla hroznou hlínu jak přes ně špatně vidí :) Řechtala se fakt šíleně, chodila drobným krůčkem aby se jí něco nestalo a pořád pusu dokořán :) Musela jsem si jí vyfotit. Chudinka v nich vypadala fakt hrozně. No já kdysi taky. Jsem ráda že už je nemám :)
Po obědě jsem zalehla k televizi a nějak jsem měla problém otočit se i z boku na bok. Šla na mě taková unava, tak se mi oči klížili, že Majda už pak komunikaci se mnou vzdala (chudinka) a šla k babičce. No a babička mi vyprávěla, jak k ní Majda přišla a říká:
"Babičko, já bych chtěla pití"
babička teda vytáhla nějaký ten džusík a Majda jak jí viděla tak říká "Jé, ti to zase nepůjde otevřít, dyť je to jednoduchý" :D Ta je s ní hotová hned :)