středa 3. listopadu 2010

3.11.2010

Jsem z práce nějaká zbitá. Včera jsem se dostala do postele až k půlnoci a ráno jsem vstávala v pět. Bodejď bych hýřila energií.
Majdička mi dneska ve školce namalovala srdíčko! Teda vybarvila ho. Ale byla jsem tak překvapená. Povedlo se jí to! Prej probírali červenou barvu. A to ona už zná a ví co je červené :)
Jinak jsme nic moc nedělali. Nic podstatného. Jen jídlo, praní, sušení, hraní a válení se na gauči s částečným klimbáním u televize :)

Ještě na něco jsem si vzpomněla. Paní učitelka říkala, když jsem si vyzvedávala Majdu ze školky, že tam malá předvedla úžasnej jekot. Myslim že z toho byla v šoku ještě odpoledne když o tom mluvila. Že by to do té roztomilé malé holčičky neřekla :) Prý byli venku a Majdička si odtama přinesla dva listy. Odložila si je v šatně když se svlékali a paní učitelka nic netušíc je uviděla a vyhodila do koše. Když to Majda zjistila tak bylo prej zle. Začala hrozně nahlas ječet, brečet, kvílet a nebyla schopná říct co se stalo. Učitelka v šoku jeslti se jí něco nepřihodilo.. a pak jí to docvaklo. Vyhodila jí její poklad! Tak jí vysvětlila že paní uklizečka by nebyla ráda kdyby se to v šatně jen tak válelo a tak ty listy z koše vyndali a ukidili je k Majdě do košíčku aby si je mohla vzít odpoledne sebou :) Je to docela sranda když to vypráví někdo jinej, že se mu to přihodilo :) Nicméně vim, že když na mě takhle hučí malá, tak taky jen pořád hlasitě opakuju nebreč a řekni mi co se děje. Jí to v tu chvíli vůbec nenapadne, že by stačilo říct :) Hned zapíná sirénu :)

2 komentáře:

Katka řekl(a)...

Taky říkám dětem "nadechni se...a teď mi řekni, co se stalo". Z jejich kvílení taky nepoznám, co mi říkají :-) :-)

K.

Danka a Jaro řekl(a)...

Ako keby som čítala o našom Jarkovi ... sú si blízki nielen dátumom narodenia.