3.3.2010

Včera mi psala kamarádka o radu, jak by se dalo ještě vylepšit svatební oznámení. Bohužel to vyráběla v programu, který tu nemám (nějaký texťák) a nešlo mi to otevřít. Tak mi popsala jak to vypadá, poslala mi jakýsi nekvalitní obrázek a já se to pokusila uplácat podle instrukcí. Jejímu nastávajícímu se však její verze nelíbila :) Mě teda moc ten obrázek také ne. Byl dost rozmazaný. Tak jsem od půlnoci začala vymýšlet jak to obelstít, jak udělat něco co by se jim pozdávalo. Zkusila jsem rozprostřít nějaké uschle kytičky na papír ve tvaru srdíčka (tak jak to bylo na jejím obrázku), vyfotila, upravila, naduplikovala, smotala do sebe..... a pak mě napadlo najít Tondy prstýnek. Měla bych dva. Svůj mam pořád na prstu. Kam já ho ale zašantročila. Mám ho! Šup s tím na papír, nafotit a už to jelo... a nakonec jsem vyrobila to co je tu vidět. Jestli se bude líbit ještě nevím. Jí se to líbí moc :) ale poslala to ještě svému kritickému budoucímu choti :) Je to trochu sladké ale hlavně jednoduché což její prvotní představa byla taky :) Nicméně i kdyby se jim to nelíbilo, já mam radost. Našla jsem zase pár zajímavých funkcí ve photoshopu a přišla jsem na to že hranice mojí fantazie jsou jinde než jsem si myslela. Nekončí :)

2.3.2010

Celý den tak dumám, co bych dneska mohla napsat. Sedíme doma a přemýšlíme kdy odejdou bacily. Ráno jsem teda jela do Frýdlantu koupit něco učinějšího ale jen na chvilku. Majda má zas období kdy by se mnou lezla nejradši i do vany, jen abych jí nikam neutekla. Ale s babičkou to doma zvládli a já dovezla i nějaké pečivo a pro Majdu kufřík pro paní doktorku se stetoskopem, teploměrem a jinými vymoženostmi a ona se teď krásně stará o panenky a o mě :)
Odpoledne jsem jí udělala radost a usnula tu s ní po obědě. Tolik mi to chybělo. Co já bych dala za dva dny strávené v posteli. Asi už nikdy. Nicméně je to sen :) Bylo to bezva než přišla s modelínou a snažila se mě vzbudit. Moc jí to nešlo ale ví co na mě funguje. Zařve kakat a já pokaždý vylezu. Už jako malá tak chytrá :)
Teď tu ležím v naší ložnici, vedle ní a přemýšlím že budu tvrdá a odejdu. Ne a ne usnoout. Máme za sebou pohádku, pár písniček, povídá si tu s panenkama a nebo i na mě.
Příklad: Já nemůžu chodit v bačkorkách ven. Jsou hrozně špinavý a zasviněný :) To máme chytré panenky že :)
Nebo: Jmenuju se Bedřich, protože mám kožich. Sežeru Tě, sežeru :)
Kam na to chodí :) Ještě se mi moc líbí písnička - Svítí, svítí slunce podlahou.... :D asi špatně vyslovuju. Nenechá si vymluvit že je to jinak :) Tak si tak představuju jak to asi vypadá :)
No budu muset dolu nebo neusne. Tahle varianta uspávání nefunguje.

1.3.2010

Tak tu máme březen. Včera byla vichřice jak blázen, Dokonce i pršelo. Dneska je to lepší. Nicméně sluníčko nikde oproti včerejšku a vítr pořád pofukuje tak stejně zůstaneme doma. Majda chrchle pořád stejně. Už přemýšlím jeslti jí nevzít k doktorce. Jenže tam vždycky chytnem něco dalšího. Myslím že něco jinýho než ten sirup proti kašli co máme doma mi stejně neporadí. Prostě to chce klid. Kéž by poslechla :)
Ale jinak je vcelku hodná. Od chvíle kdy se řeší "proč" tak má potřebu pořád povídat a když mluví tak je ve svém živlu.
A co mě vehnalo slzu do oka dnes? Pomyslnou. Jen dojetím. Už byla beruška ospinkaná. Potřebovala nutně pochovat. Tak jsem jí do postele odnesla. Už neměla energii aby tam vyběhla sama jako obvykle. A tak mě tam tak objímala a já jí a ona mi říká - chceš mě uškrtit? pak se začala smát :) a pak mi říká "maminko, mi se bude stýskat" ... jen proto že jsem chtěla odejít. Jako bych chtěla odejít navždy... Nedokázala jsem odejít, tak jsem si lehla na chvíli taky, než usnula. Bylo mi ouzko.

Odpoledne jsem našla náhodou DVD s názvem home video. Byla jsem zvědavá co tam nenajdu. No koukat na osmnáct let starý obličeje byl zážitek. Ty vánoce. Já tam měla vlasy až do půli zad. Mamku bych už nepoznala. Tenkrát měla problém se štítnou žlázou a vypadala fakt hrozně. Divný že jsem si toho nikdy nevšimla. Vždycky mi přišla jako ta nejkrásnější maminka - prostě moje. Asi to tak děti mají. Ale jak jsem mohla být tak slepá. Asi zahleděná do sebe. Připomněla jsem si i plzeňskou babičku, kterou už bohužel nemám. Často na ní myslím. Zasmála jsem se když Šimona chytali čerti že ho hodí do pytle a on takovej flegmatik, vůbec se nebránil a nechal je ať se snažej zvedat to jeho tenkrát ještě buclaté tělo :) jak odříkal básničku Mikulášovi aby se neřeklo :) Bylo mu asi jedenáct :) Bylo tam video s Tondy Terezkou, jak u nás byla slavit narozeniny a dostala barbínku s různýma příčeskama :) A on se tam tak krásně usmíval když jsem ho točila.... Na mě... A jak se usmíval u grilování... a Majdička se ptala, kdo to je? Strejda Michal? - Ne - Dědeček? - Ne - Nějakej pán? - ne to je tatínek.... a pak pokaždý když se objevil na obrazovce tak to tak opakovala a měla radost že ví kdo to je. I když vlastně neví. Zas mi teče slza takže fotka pro dnešek je jasná, vzpomínková - zapálily jsme s Majdou

28.2.2010

Dívám se na datum, vypadá to jako slabé výročí... budu počítat - dva roky a čtyři měsíce, takže 28 měsíců co se Majda narodila. Navíc osmadvacátého :) Pěkné :) No je to kus ženské :)
Zrovna teď jsem se fakt musela smát. Nechala jsem jí hlídat dole. Majda tam ale nevydržela a přišla zrovna když jsem dávala prádlo do pračky:
"Maminko, co to tady děláš?"
"Dávám prádlo do pračky"
"A proč?"
"Protože ho musim vyprat"
"A proč?"
"Aby bylo čistý"
"A proč?"
"Abysme ho mohli nosit"
"A proč?"
"No proč se asi nosí prádlo?"
"proč?"
"Aby nám nebyla zima"
"A proč?"

No ukončil to jen můj smích, asi bysme pokračovali až do večera :D A Majdička tu pak začala běhat po obýváku a hulákala na všechny strany - Always always :D Myslí si že je to nějaký hodně vtipný slovo, tuhle pronesla něco co znělo takhle a já se smála a jeslti ví co to znamená a ona si od té doby myslí že je to sranda :) Jen je zvláštní to spojení PROČ x ALWAYS :)

Původně jsem chtěla nafotit to vyprané prádlo :) ale když je to výročí tak jsem se pokusila zdokumentovat nás spolu :)

27.2.2010

Dneska jsem uplně grogy. Slivovice moc nezabrala a spíš mam pocit že je to horší. I tak jsme byli dopoledne venku na sluníčku. Bylo tak nějak pozitivní. Majda zkusila oprášit kolo a nezapomněla to. Ale sekají se mu šlapky. Když zbydou nějaký drobný tak jí asi pořídim už nějaký nový. Možná bude muset počkat až do dne dětí :)
Odpoledne i přesto že obě chrchláme a mě navíc ještě teče z nosu jsme vytáhli paty do Liberce. Bylo to nutný. Jsme tu byli jak u snědeného krámu a hlavně už došly kapesníky - a ty kapky! Konečně jsou doma. Nakoupili jsme vitamíny a můžem se zas kurýrovat. Doufam že příští týden už to bude lepší. To je tenhle měsíc už po druhé co jsme lehli. No lehli je dost zavádějící. Bohužel Majda moc ležet nevydrží. Akorát když měla teploty na začátku týdne tak i ležela.
No fotku žádnou nemam a nic extrovního se nestalo a ještě navíc si musim sednout k práci. Už to nepočká. Mělo to být už před týdnem hotové
Jak zakončit příspěvek pozitivně? - Nu těšíme se na lepší zítřky :)

26.2.2010

Se tu usmívám. Právě jsem udělala zas pomyslný krok k dospělosti :) Za měsíc devětadvacet. Musím trénovat :) Pamatuju si jak mi mamka jako patnáctileté puberťačce říkala - to nevadí že ti to pivo nechutná, ono ti zachutná až budeš dospělá. Tak pořád čekám. Čekám až jednou dospěju a vim že to poznám podle toho že mi bude chutnat pivo, whisky, fernet, rum, ... kdo ví co ty lidi všechno pijou. Ani víno nevyhledávám. Až dneska :) Rozhodla jsem se překonat svůj odpor, poručila jsem svýmu obličeji aby to nijak nekomentoval, řekla jsem žaludku že to prostě zmákne a nechala si od vlastního otce podat celou lahev slivovice :) Ty bacily prostě z těla musí ven. Nemůžu být pořád grogy. Pomůže to? Nevím. Nalila jsem si jen asi půl štamprle - píše se to tak vůbec :D a dala na pokyny - nádech, kopnout, polknout, VÝDEEECH! Vydržela jsem to. Brvou jsem nehnula, poprvé v životě jsem se nezakuckala, prostě jsem to polkla a ŽIJU! :) A takhle se z abstinenta stává alkoholik :)




už je to tady

Tak jsem se dočkala. Toho, před čim mě mamka varovala když jsem se tak těšila že Majda bude konečně jednou mluvit. Jde jí to tak dobře. Dneska jsme se s babičkou u oběda vyloženě prořechtali. Ty myšlenkový pochody nechápu. Budu muset nosit asi notýsek po kapsách abych si to mohla hned psát. Nejlepší by bylo video, protože psaný text postrádá tu její mimiku. Úžasná. Ale čeho že jsem se to dočkala?

"a proooooč?"

říkala to už včera, netrklo mě to. Dneska u večerníčka jsem ale netušila co po mě chce za odpověď. Prý bude pohádka o drakovi. Ne bude Rákosníček. Jak Rákosníček vysvobodil zakletou labuť,která vůbec nebyla zakletá. "A prooooč" Jak to protáhla. Co proč? bude Rákosníček nebo proč zachrání tu labuť nebo proč ta labuť nebyla zakletá? Zrovna tak jsme zadělali těsto na rohlíčky a těch proč se taky pár zjevilo. Můj mozek za ty dva roky zlenivěl a teď asi bude muset nastartovat aby vymýšlel PROČ SE VĚCI DĚJÍ :)

25.2.2010

Hned ráno mi ukápla slza při pohledu do mailu. Dojetím :)
V sobotu jsme tu měli ve vesnici karneval a samo naše účast byla nutná. Majda má hrozně ráda děti a u takové příležitosti nemohla chybět. A maminka s foťákem netýrala jen jí. Vyblbly jsme se obě :) No a včera jsem nabízela bráchovi, jestli by třeba nechtěl jako webmaster některý ty fotky uveřejnit na obecních nebo školních nebo jakých stránkách, které spravuje. On nejdřív říkal že by to bylo dobrý ale že padesát fotek je moc, že jen pár jako loni.. no a dneska ráno když se vrátil z noční mi od něj přišel mail, že se mu fotky tak líbily, že nedokázal žádnou vyhodit a tak je tam nakonec nacpal všechny :) Od takového kritika mě to vážně moc těší :) I když si jsem vědoma že je pořád co zlepšovat :) TU k nahlédnutí.
No pak přišla babička a vymyslela na nás s Majdou výlet. Vzhledem k tomu, že na mě zas leze bacil (střídáme si to teď s Majdou co tři dny), tak jsem moc nadšená nebyla. Ale jela jsem. Byla jsem asi po třech letech dokonce v cukrárně a užila si super hystericky vztekací dítě. Během dvou hodin jsme dostali od uplně cizích lidí tři lízátka a jeden bonbon jen aby se to dítě uklidnilo :) Ale jinak je správňácká když nemá zrovna zatemníno. Hrozně se mi líbilo, když jsme byli v jednom krámu, tam přišla holčička a tak na sebe koukly a Majda hned - Ahoj holčičko, máš pěknou čepičku :) Holčička z toho byla kapku vyjukaná, asi v rozpacích, nezmohla se chudák na slovo a Majda se pořád tak snažila :) to jsou ty naše hovory a hry s panenkama. Pořád musíme povídat. Sama se moc seznamovat neumim ale Majda mě to asi naučí :)