Ani nevim, jak ten den utekl. Nedělo se nic zásadního, protože venkku bylo ošklivo. Majda nevybouřená. Tudíž bouřila doma :) a večer byl úžasný. Přečetly jsme pohádku, pak vymyslela že půjde ke mě do postele a budem spinkat spolu, obejmula mě kolem krku a říkala - ty jsi moje maminka... a usnula... a já taky :) Vzbudila jsem se po půlnoci.
Žádné komentáře:
Okomentovat