31.10.2010

Poslední říjnový den. Neděle. Částečně strávená u televize, hodně moc prokládaná praním a sušením prádla. Samozřejmě jídlo nesmělo chybět. Zkoušela jsem fotit obě "děcka" ale Majda nechtěla moc spolupracovat. Jsem zvědavá, jestli účel toho focení bude naplněn. Snad aspoň jedna fotka vyjde. Šimon odjel ve čtvrt na pět a Majda začala děsně zlobit. Nespala totiž po obědě, tak to bylo dost drsný. Ale šla nakonec spát po večerníčku.
Já dala vanu, připravím hromádky s oblečením, svačinu na zítra, číhnu co v televizi a půjdu spát. Vstávam zase v pět.

30.10.2010

Sobotní dopoledne jsem prospala. Majdička mě sice budila asi v šest ale pod vlivem pohádek, naservírované snídaně a proseb maminky, nechala mě válet se až do půl desáté. Můj sen spát do desíti se pomalu ale jistě blíží :) Bylo to úžasný.
Když jsem se vyhrabala z postele, tak jsme se šli podívat ještě dolu, ale babička s dědou tam nebyli. Tak jsme jen vyvenčili Ferdu a pohráli si s narozeninovou kuchyňkou a šli jsme zase nahoru. Tam uvařit oběd a Majda spát. Před druhou hodinou přijel Šimon. Majda se moc těšila. Myslim že fotky mluví za vše :)
Počasí bylo vcelku fajn, až na ten vítr. Tak jsme vylezli i na zahradu. Šimon pomohl dědečkovi se dřevem a já s Majdou pobíhala přeb barákem s firstbikem. Musela se trochu vyběhat.
Myslim že nic zásadního se nestalo.

29.10.2010

Ráno se mi podařilo nezaspat. Bohužel už se mi nepodařilo nevzbudit Majdu. Stěhovala se ke mě tak půl hodiny před budíkem a tak ho řádně slyšela. Nechtěla poslechnout že má ještě spát, nebo že si může jít lehnout k dědečkovi. Zabejčeně se začala taky převlíkat z pyžama. To byla motivace k oblíkání. I s punčocháčema se pěkně prala - jen aby mohla jít s maminkou do práce. Kdyby dědeček nakonec nevstal, tak se mi snad odejít nepodařilo.
V práci dobrý. Zvládla jsem dokonce i nějaké objednávky od zákazníků. Ale trvá mi to. Naštěstí zatim všichni říkají jen že je to normální. Že třeba i tři měsíce mi to bude trvat. A pak že to půjde rychlejš. Jsem ráda že jsou trpěliví :) No a pomáham s fakturací. Zadávat řidiče na rozvoz zboží, opravovat faktury. Tisknout. Kéž by to tisklo. ale prý do čtrnácti dnů bych mohla mít tiskárnu co nezlobí.
Odpoledne jsme s Majdičkou jezdily venku na kole. Předháněly jsme se, která bude rychlejš u popelnice nebo naopak u vstupní branky na zahradu. Teď už ven nemůžem. Přijeli znovu linaři. Udělat podlahu v garáži a v chodbě položit lino. Prý to musí zatvrdnout než na to půjde šlápnout.
No a tak jsme trávili večer doma a dělali kramosti (kraviny + hlouposti) :)
Jen malý doprovodný komentář k fotce - taška je na zvíře velikosti našeho psa - živá váha cca 3kg. Majuška, t.č. 14,5 kilo :)

28.10.2010

Co víc dodat. Po celé zemi visí česká státní vlajka. Češi oslavují a my doma taky :) Bohužel nemáme volno všichni. Mamka s bráchou museli do práce. Taky jsem musela s Ferdou na veterinu. Naštěstí tam pan doktor byl. Ferdovi nehet celý uštípl. Říkal že neví jestli poroste nový. Že záleží jak bylo to nehtové lůžko hodně zasaženo. A vypadá to že dost. Tak uvidíme. Má klidový režim, obvaz a pak ještě ránu hlídat a desinfikovat po každém venčení aby se to neinfikovalo. No a protože ve Frýdlantě není žádný pořádný krám otevřený i ve státní svátek, tak jsem musela ještě naložit Majdu (už nemohla být s dědečkem doma) a vyjet do Liberce do OBI koupit něco proti myším. Včera Majdičku vyděsila jedna na schodě a já jí viděla pak večer znovu a uvěznila jí třema cihlama a jedním starým modemem pod skříní. Celou noc nám okousávala lamino aby se dostala ven. Nepovedlo se jí to, ale ten jed určitě zabere. Chudák zvíře, ale co s ní jiného. Navíc mam podezření že to nebyla myš. Bylo to kapku větších rozměrů, asi by na to pastička nestačila.
No a odpoledne jsme ty tři roky naší princezny oslavili.
Trošku nás teda ještě rušilo delší poobědové spaní oslavence, pán co nám přivezl nové plechové dveře do garáže a taky jeden pracovní pohovor pro tetu.. ale co se dalo dělat.
Nicméně jsme se aspoň na chvilku sešli všichni k velkému stolu u babičky v kuchyni. Nic moc jiného tam není :) A oslavenkyni řádně potřásli rukou.
Večer jsme to poměrně brzy utli. Bohužel se zítra jde zas do práce. Musim vstávat v pět.
A když na to tak koukám, tak moc poklidný den plný veselí to bohužel nebyl :)

27.10.2010

Nezaspala jsem. To je vážně pozitivní. Nicméně, příště bude potřeba nachystat si sváču a Majdě oblečení už večer - jinak budu muset vstávat o čtvrt hodiny dřív. Dneska jsem měla povoleno přijít po šesté. Jindy budu muset asi na šestou.
V práci jsem byla asi do čtvrt na čtyři. Ráno jsem si procvičila ještě jednou příjemky, pak mě můj učitel opustil, odjel zpátky do Šumperka. A já začala válčit sama. Kolem podledního ale moc práce nebylo. Tak jsme si dali oběd a já si projížděla nějaké ty ceníky abych se v tom líp zorientovala. Něco si trochu pamatuju, ale nic moc. Na to množství je to zanedbatelné :) Pak se naskytla příležitost pomoct kolegyni s kontrolou faktur - vyházet položky, které se nenašly na skladě a doplnit řidiče. To mě zabavilo. A nakonec jsem našla ještě čtyři příjemky. Bohužel jak mě lidi ve firmě neznají, tak mě na ně neupozornili a ač bych je měla zadávat tak jsem si jich všimla až chvíli před třetí. Většinu jsem nadatlovala, jen s jednou firmou mam problém, ale kolegyně říkala že to počká do pátku. Abych se mohla zeptat té druhé kolegyně, která je umí zadávat do počítače. Nějak nemůžu najít tu správnou položku no..... říkám že vyznat se v té hromadě zboží bude pro mě asi největší oříšek :)
Ale tak beru to vcelku s humorem. Když nejde o život, jde o ... :) Učený z nebe nespadl.
Majdička s dědečkem mi přišli naproti. Majda se řechtala půl cesty. Měla takovou radost že mě překvapili :) Ráno jsem jí v šest hodin jen přenesla dolu k dědečkovi. Spali ještě asi hodinku. Dědeček byl překvapený. Prý ho babička budila aby se nachystal že už budu vstávat, jenže usnul, a když se znovu probudil, tak spala Majda vedle něj.. no nespala.. ona ho spíš vzbudila. Chlubila se že "ještě za tmy a dědeček měl radost" :D To si umim živě představit :)
Taky měl dneska Ferdíček úraz. Jsem ho tu nechala, odnesla jsem dolu ráno jen Majdu. Babička by nebyla ráda, kdyby našla ve svý posteli černý chlupy. A tak on tu zůstal sám, bez dozoru. Jenže pak šel dědeček s Majdou nahoru, aby se malá převlíkla a našli ho tu celýho bolavýho. Všude samá krev. Někde si zatrhl drápek, napůl si ho ulomil až skoro u prstu. Nevím nějak jak to ošetřit, tak s nim zkusim zítra dojet na veterinu. Jestli tam veterinář bude. Když je státní svátek. Je mi ho líto. Krev mu z toho už neteče ale dost to olizuje. Myslim že když to ustřihnu tak ho to bude bolet a když to necham být, tak za to bude zatrhávat a bude ho to bolet taky. Veterinář mu to třeba trochu umrtví. Uvidíme.

26.10.2010

V práci je to lepší. Dělala jsem asi 4 příjemky a kontrolovala meziskladový převod ze Šumperka. No a jinak se hrabu v ceníkách a zjišťuju jak v něm co nejrychleji hledat. Jen myslim že to mě naučí jen praxe. Chudák zákazník který zavolá jako první a já se ho ujmu. Snad těch položek nebude mít moc :D
Majdičku jsem ze školky dneska vyzvedávala já. Babička s dědou byli nakupovat překvapení na narozeniny. A nejen to.
Bylo na Majdě vidět, že je fakt ráda, že jsem pro ní přišla. Ne že by se jí ve školce nelíbilo. Ale potřebuje asi nějakou jistotu že se vrátím. Že jsem neodešla napořád. :) Taky jsem jí moc ráda viděla :) Hned v šatně mi vyprávěla, pusu nezastavila. Domů jsme nesli jablíčko, mandarinku, plyšový koťátko (dneska ho tam nezapomněla) a omalovánku krtka. Ne ale krtečka :) Prostě krtek to byl. Pořád štěbetala že mi ukáže doma jak dělá krtek. Pak tady chodila po čtyřech a snažila se odhrabovat hlínu. Nakonec se položila na zem a z krtka byla rázem žížala. Nakonec vyskočila a poskakováním na jedné noze dopadla na gauč kde spustila:

Okurčičko, okurčičko,

nechoď ke mně na políčko.

Myška tam má domeček,

ukousne ti koneček.

Měla takovou radost že to umí, že jí obdivuju, co obdivuju, že mam oči dokořán jak je šikovná a co se novýho zase naučila ve školce :) Líbilo se jí to tak, že to musela předvíst hned i strejdovi který přišel na návštěvu, pak i babičce... No je prostě úžasná :) Jen večer trošku zlobila že nechtěla do pyžamka a spát... ale už spí.. a já taky jdu... Ráno mam být v práci v šest. Nebo nějak krátce po. Jsem zvědavájestli vstanu a jestli to krátce po bude opravdu krátce a nebo spíš víc déle :)

P.S. Dneska jsem asi rozbila tu nalezenou kameru z minulého týdne. Vypadla mi z kapsy a nějak to nejde.. to mě fakt mrzí....

25.10.2010

Tak jsem zas byla v práci. Od osmi do skoro tří mi to docela stačilo. Ke konci už namě šla šílená únava. Z toho že mám zkoumat v programu vyhledávání v ceníkách. Byla jsem docela ráda když konečně přijela nějaká dodávka a já mohla na dodejku vytvořit jednu příjemku. Doufam že zítra té praxe bude víc. Nemám moc ráda teorii. Možná proto mě ve škole víc bavila matika než dějepis. Matika je pro mě taková akční. Něco u ní dělám aktivně :)
Majdičku vyzvedávala ve školce babička. Majda ale z toho byla nějaká špatná a prohlásila: "Ale jestli maminka teď nepřijde, tak už mě nikdy neuvidí" .. s takvou lítostí v hlase prej :) Brepta moje malá :)
A večer mě naučila novou hru, kterou se učili ve školce. Prý "mlsná kozo pojď na zelí, máme dobrý kyselý" :) To zpívají děti mezi kterými je jedno, které má v rukou schovaný kamínek. A dítě-koza přijde a musí poznat kdo ho má :) Hrozně se u toho smála :) Museli jsme to jít dolu předvést i babičce a dědečkovi :) Hlavně obdivuju jak mi vysvětlila ty pravidla. Sice na potřetí ale pochopila jsem je :)
Spát šla díky tomu docela pozdě. A já půjdu dneska naopak asi brzy. Jsem z práce nějaká unavená :)

Ocenění

Sedím a nevěřícně tu hledím co mi to přišlo. Od třech lidí, relativně současně. Pořád nějak tápu, čím si kreativní ocenění zasloužím, když poslední dobou tak flinkám to hlavní, proč jsem tento blog založila, tj. focení. :) Moc mě to mrzí ale nějak není síla a čas.

Pravidla pro udělení jsou:

1) Poděkovat osobě,která vám ocenění věnovala
2) Umístit logo na svých stránkách
3) Dát odkaz na osobu, která vám toto ocenění věnovala
4) Napsat o sobě 7 věcí, které mohou být zajímavé pro ostatní
5) Nominovat 7 tvůrčích blogů
6) Dát odkazy na vámi nominované blogy
7) Napsat na vámi nominované blogy, který prozradí vaše jmenování...

Tak abych začala....
Snad nebude vadit, že poděkuju všem třem nakukovatelkám mého blogu současně. Děkuju moc Janině, Dance i ABSE, za to že vybraly právě můj blog. Jsem vážně překvapená, že si někdo všimne toho mého psaní a ještě ho takto ohodnotí. :) Děkuju
Tak a má následovat to nejtěžší, nad čim tu už dobrých deset minut dumám a nevím. 7 věcí, které budou o mně a budou zajímavé pro ostatní. Je možné, že návštěvníci mého blogu o mě už řadu věcí vědí. Možná vědí vše. Ale zkusím něco vyplodit :)
1. Miluju veselé lidi. Když mě někdo dokáže nakazit svým optimismem, nosila bych ho na rukou. Myslím, že v jádru jsem taky spíš pozitivně naladěná, ale je pravdou že podzim se mnou pěkně mává a poslední dobou je pro mě nalezení takové nálady poněkud obtížnější. Tím víc platí co píšu. S tím souvisí i to, že jsem a vždycky budu Tondovi vděčná za to, že mi dal Majdu. Je to sice trvdohlavec po mamince i tatínkovi ale je to takový energický, veselý, rozverný životní parťák který už mě několikrát v životě rozesmál, podržel a zvedl mi náladu. Dělá pro mě stejnou službu, jako kdysi dělával Toník. Vedle nich se moje introvertní plaché šedé já naprosto rozsvěcí.
2. Rodinná pohoda je pro mě hlavně úžasný pocit. Nemám ráda hádky. Sním o velké rodině co drží při sobě za všech okolností. Bohužel štěstí mi v tomto zatím moc nepřeje. Mohlo by na druhou stranu být hůř. Člověk musí brát věci tak jak jsou :)
3. Nemám ráda černou. Od jisté doby víc než kdy jindy. Naopak miluju veselé barvy jako červenou, oranžovou, žlutou. Nicméně i černá je barva a je zastoupená v mém šatníku :)
4. Moc bych se někdy chtěla jet podívat do Tater. Nejlíp s foťákem. S Majdou. A třeba i s někým dalším...Toho ale musíme nejdřív najít.
5. Děsně nemám ráda domácí práce. Do jejich plnění mě nutí snad jen ještě větší nechuť k chaotickému nepořádku. Bordel který má systém mi nevadí :)
6. Trpím šílenou arachnofobií a nedokážu to překonat. Snažím se jen před Majdou moc nekřičet ale stojí to opravdu velké usilí.
7. Poslední. Hrozně nemám ráda pomluvy, drby, rychlé odsuzování někoho a lži.

A následuje sedm blogů, které ocením za jejich kreativitu já :)
Katka73 - jsem moc ráda že jsem tuhle duši poznala. Pomohla mi v sobě objevit dosud neobjevené. Nové schopnosti. Díky ní jsem zjistila, že nejsem tak levá jak to za posledních téměř 30let vypadalo - Katko moc děkuju. Za tvojí trpělivost, nakažlivost, nadšení :)
Dasa - na tvém blogu pokaždé obdivuju tvoji zručnost, tvojí představivost, kreativitu - a prostě smekám
Myshak - ty nádherně fotíš. Podle mě máš fakt ohromný talent a mohla by ses tomu věnovat i jako profík
Nejenn - pokud už nemáš foťák opravený nebo jiný, tak doufam že brzy budeš mít. Máš nádherný styl a určitě by sis zasloužila pořádnou zrcadlovku.
Terka - přemýšlela jsem, a prostě musím Ti to ocenění taky dát :) Myslim že jsi dost kreativní i v reálu a že ten začínající blog bude také samá krása. Tak vezmi toto ocenění jako uvítání mezi bloggery :)
Jarkab1 - my se moc neznáme, i když dost šmíruju tvojí práci na diskuzi o háčkování. Přispěla jsem tam jen několikrát. Nejsem tak šikovná :) Ale myslim, že ty si toto ocenění opravdu zasloužíš
Bbetka - ty jsi pro mě jako Jarka. Máš fakt šikovný ručičky - já jsem jako začátečník stále pozadu. Tvoje výtvory mě ale inspirují :)

Moc všem děkuji za podporu, za to že chodíte ke mě na blog na návštěvu a věřte, že když zanecháte byť sekratší větičku, rázem mi pomáháte v bodu č.1, o kterém jsem psala :)

24.10.2010

Zase neděle a zase mam pocit že se tak nazývat nemá. Já dělala od rána jak fretka :) Jednak velký uklid domácnosti, protože sem měli přinýst tu mojí novou kamarádku :) Tak aby je neklepla pepka a zas to neodnesli :) A jednak díky té skvělé věci jsem za odpoledne vyprala, usušila, vyžehlila, složila a uklidila čtyři pračky prádla. Od půl jedné jsem začala číst návod a seznamovat se, v půl sedmé jsem skončila. Je to úžasná věc a nechápu že jsem si jí nepořídila už dřív. Jsem fakt nadšená.
Je tu tak krásně čisto. Žádný sušák, žádný strašák ve formě čekajícího prádla na žehlení. Tohle člověk co rád žehlí nikdy nepochopí :) Moje představy to splnilo a já se můžu aspoň místo otročiny kolem prádla soustředit na vydělávání skutečných peněz. Hned jsem začla - dodělávam ty dlužníky. Teď je deset večer a čekám až mi doběhne poslední zdroj. Pak to jen pustím a hajdy spát. Ráno vstávam brzy do druhé práce. Majdička půjde do školky. Začíná nám normální život bez mateřské.

23.10.2010

Ráno jsme si byli zase zavolit. Taková dámská jízda. Dědeček to stihl prý v pátek večer. Ač jsme se dohodli že půjdem spolu a pak mi ještě ukáže nějaký věci na úřadu. No neva. Skákli jsme s babičkou a Majdou po volbách ještě do krámu a kromě jiného si přinesli časopis kde se dá najít inspirace na různý ozdoby z papíru. Tak jsme s Majdou odpoledne zkusili svíčku a šnečka. Majdu teda brali ámoky že šneky nerada a že chce žabičku, ale když přišla babička večer něco mi sdělit, tak jí blaženě ukazovala i toho šnečka a povídala jak je užasnej a jak běhá po stole :) Těch svíček bysme mohli udělat víc. Dá se to zavěsit na stromeček. Aby se ježíškovi líbil a přinesl nějaký dárečky :)
Potřebovala bych ale nafukovací dny.
Začínám zas dělat dlužníky. Ale moc se nemůžu soustředit. Byla jsem totiž v Liberci a zaplatila si tam svojí novou kamarádku. Zítra mi jí dědeček přiveze domů :)

22.10.2010

Dneska jsme se s Majdičkou domluvili, že půjde do školky. Musela jsem tam oznámit na tutovku, že od listopadu už bude chodit každý den. Snad to zvládne. Jsem zvědavá jestli se to obejde bez stresů nebo jak to bude. Dneska říkala že do školky nechce, ale asi mým přesvědčovacím talentem se vcelku svižně oblíkla, nechala učesat, nasnídala a do 45minut od probuzení už jsme svlíkali bundu v šatně školky. Myslim že za poslední dobu je to náš rekord.
Pak jsem se domluvila s tátou a odjeli jsme společně s mamkou do Frýdlantu očíhnout obchody elektra. Maj tam jen dva a v žádném mi nedokázali ukázat reálnou sušičku. Že si mám vybrat v letáku, může se objednat a tak do 14ti dnů může být k dispozici. Super kšefty. Tak to vidím tak, že se pojedu podívat do Liberce a tam se rozhodnu asi na místě, zda do toho jít nebo nejít. Poslední tři čtyři dny, resp. večery si čtu diskuze o zkušenostech se sušičkou a jsem dost nahlodaná ke koupi. Tak uvidíme jak to dopadne.
Nakonec jsem v elektru koupila jen žárovky.. měli by být kapku jiný než jsem měla původní, tak jsem zvědavá jestli budou zas praskat jako ty co mi kupoval táta prve. Potkali jsme nějakého pana elektrikáře a on vysvětloval, že elektrika je určitě v pořádku ale žárovky stojí za prd a že mam přejít na usporný. A nebo koupit právě žárovky na 240V nebo jak je ta zkratka tý jednotky :) Prý je problém, že elektrika hrozně kolísá a některý žárovky (i ty co mám doma) jsou na 220. No uvidíme... Zas kupovat upornou žárovku aby mi do měsíce dvakrát praskla, to mi přijde trochu líto peněz.

21.10.2010

Dnes poprvé v práci. Jen na tři hodinky. To jsem ani nečekala. Šlo o to, přiblížit mi nějak zdejší provoz, ukázat mi dva programy ve kterých dělají. Jeden je ještě v DOSu a druhý teda mi byl sympatičtější :) Ale tak snad to zvládnu. Myslím, že největší kumšt bude proniknout do zaběhnutého fungujícího systému. Toho jídla je vcelku dost a objednávky v takovém rozsahu jsem vlastně nikdy nedělala. V bývalé práci jsem objednávala snad jen cédéčka a pošetky :)
No jsem na to zvědavá. Paní ředitelka si myslí že to zmáknu za ty tři dny co budu mít příští týden nalejvárnu. Je vidět že do mě vkládá velké naděje :D Tak jen - snad jí nezklamu.
Majdičku dneska hlídala babička. Prý se pořád ptala.. a proč maminka musí do práce? A proč je v práci? No rozum jí to nebere ani kdyby se snad na hlavu postavila, jak je vidět na fotkách :) (přidám až bude chvilka)

20.10.2010

Tak jsem dodělala i čepku pro panenku, i čepku pro Majdu. Už jsou očepičkované všechny :) Majda dokonce podržela před foťákem a pak se nechala inspirovat babičkou a umyla nám v obýváku okno :)

19.10.2010

Tak tento den píšu zas se spožděním. Bohužel teď jsem v tom nevinně. Než jsem upravila fotky, tak vypadl internet a na uplně celý večer. Tak jsem se věnovala háčkování. Fotku dodám ke středě až mi Majda dovolí jí vyfotit. Má to podmínku, musim nejdřív ještě udělat čepičku pro Lízinku. To je panenka. Dostali jsme jí kdysi od Janiny a Kubíčka. Majda jí má moc ráda :) Máme dvě podobné panenky. Barborku - ta nešustí - a Lízinku - ta šustí. Má v břísku nějaké kuličky a když se panenka mlátí po zadečku tak šustí :) No ale to patří spíš ke středě.
Dneska, v úterý, vylezlo ráno sluníčko. Mam snad první východ slunce :) Tak ten sem dát musím. Pak Majdička dost hodně zlobila. V jednu chvíli jsem se musela jít vykřičet dolu k našim. Místo aby uklidila jedny pastelky a jedny korále tak byla tak zabejčená a dohrou bylo, že mi zase pastelkama počmárala plovoučku. Není to poprvé. Nepomáhá vysvětlování, výprask, nic. Ale včera to teda chytla zase. Ať mi někdo povídá o tom že děti se bít nemají.
No bylo to napínavý. Měli jsme vyjet asi ve dvanáct, nakonec jsme byli rádi že jsme se vykodrcali ve čtvrt na dvě. Jen tak tak. Ale stihli jsme to. Naše první kino! Šly jsme tam s Katkama a užili jsme si Shreka :) Holky tak od půlky filmu už začínaly pochodovat po sále, ale naštěstí to nevadilo. Byly jsme tam jen my a pak jedna maminka se svym dítkem, ale ty seděly někde uprostřed sálu :) Takže pohoda.
Když už jsme byly v Nise, tak jsem ještě mrkla na nějaké oblečení do práce, Majdě trička do školky a boty! Sehnala jsem dokonce i na sebe. To už je snad zázrak. A Majda dostala druhý zimní. Kapku větší aby kdyžtak vydržely na pozdní zimu. No a aby si je vůbec vyzkoušela (já fakt nutně potřebovala nějaký koupit) tak si tam mohla vybrat "Hello-Kittynkový" bačkůrky. Je to děsně nevýchovný. Nedělám to vždycky něco za něco... ale bylo to nutný.
Počasí ten den nic moc. Zima už klepe na dveře. Ráno mrzlo, hodně foukalo a když jsme se vraceli z Liberce tak dokonce pršelo.

18.10.2010

Dneska tu mam jen ranní rozcvičku princezny Majdičky v šatičkách. Šmoulové to ale válej :)

17.10.2010

Neděle - že by od slova nedělat? Ne však u nás. Nějak jsem chytla náladu a od rána uklízim. Prachu už pěkná hromádka, prádlo se kupí že pomalu nejde zavřít prádelní koš, nádobí v kuchyni už zakrylo celou pracovní desku včetně dřezu a dalších odkadových ploch. Prostě pro zachování zdravého rozumu bylo potřeba s tim zatočit.
Udělala jsem si i trochu pořádek na pracovním stole, z čehož mam fakt ohromnou radost. Protřídila jsem odložené papíry, vyhodila jsem skoro všechno a jen pár kousků postoupilo do šuplíku k dalšímu uchování. Jsem zvědavá až budu třídit ten, kolik toho zbyde :)
Pořád je co dělat, ale dneska už hodlám jen žehlit. Za chvíli pověsim třetí pračku prádla a nerada bych tu měla zas hromadu až po strop. Bohužel nějaké zásoby, jen asi dva koše, mám :)
Majdička mi dneska vyprávěla. Že prý má dvě maminky. Ta druhá maminka má titílko, rozuměj tílko, a spadla do sklepa. Ale ona vyleze a přijde nahoru. A přinese brambory :) Tak jen říkám bezva, budeme mít zase společnost :)
Jo a pří uklidu jsem našla minikameru. Tak jestli od ní najdu i kabel na propojení do počítače, tak by v dnešním dnu mohlo být i video. Ať má Majda vzpomínku, jak jí to ohromě sluší při cucání palce :)

16.10.2010

Tak po třech měsících si zas připadám jako člověk. Lucka se smála a říkala že jsme měli udělat i fotku před, ale ta by byla stejně nepublikovatelná. Už jsem vypadala hrozně. Nicméně dřív jsem prostě k holiči nemohla. Nebylo jak se tam dostat.
Takže dneska samá pozitiva a sociální jistoty. Cestou do Hejnic se mi samo od sebe zas opravilo auto. Při přejezdu z vedlejší z vesnice na hlavní státovku mi v autě jaksi cuklo, pak se řízení krásně uvolnilo, kontrolka zhasla a od té doby nesvítí! Tomu říkam oprava zdarma. Samozřejmě nevim na jak dlouho, ale to nebrání tomu, abych se z takové události radovala :) Jezdí to krásně, svižně a otáčky nelítaj na 4000 každou chvíli.
Pak mě Lucka dala do pořádku. Zkusila na mě výraznější barvu. Podle vzorníku se přiznam jsem se docela bála, ale myslim že to tak hrozný ve výsledku není :)
Další skvělá věc, ač je mi hloupý psát zrovn skvělá. Ale jistá ponorka už doma vládne a mě se podařilo Majdičku nechat dědečkovi na hlídání. Nemusela jsem jí vláčet sebou. Mě to pomohlo ohromně. Dvě a půl hodiny bez ní a já jsem jak znovuzrozená. Večer proběhl naprosto super. I jí to prospělo. I když říkali prarodičové že brečela že se jí po mamince stýská :) Co bude dělat ve školce netušim :) Ale jak ona byla večer hodná. Poslouchala. Komunikovala. No dneska se mi půjde prostě krásně spát :) a že už mám zase na čase. Jsem se tu zdržela. Přiznávam fotku jsem retušovala ale s dnešní mojí tváří to jinak nejde.... příště to bude lepší :D

15.10.2010

Ráno jsem se probudila, teplota je asi fuč. Přes hleny ale nemůžu dýchat. Tak sotva mluvim. Majda ovšem stále pokouší mojí trpělivost jak to jen jde. Kdy tohle přejde? Přejde to? Co má člověk dělat když trvá na nějakém ukonu a ona prostě odmítá a směje se mi do očí? Mam nadávat? Mam odejít a nechat jí tady na osm hodin během doby co budu třeba pak v práci? Mam použít násilí, facky? Já fakt už nevim. Přijde mi že nepomáhá absolutně nic a tak jen doufam že se umoudří a že mě nebude týrat. Mluvim jak kdyby byla satanka. To asi ne. Ona je vcelku hodná. Byly jsme dneska u paní doktorky na tříletý prohlídce. Moc hezky spolupracovala. Četla obrázky, říkala básničku, resp jí zazpívala. Dělala dřepy, stála na jedné noze. Barvičky taky předvedla všechny.... ale příkaz musí dát někdo cizí.... NIKDY ne maminka. No ten podzim trošku depresivně působí a tak se v tom topím, nicméně jsem ráda že se vyvíjí tak jak má a že na to máme i razítko :)
Ještě musím zavolat do práce. Kdy mam v pondělí přijít. Nějak mam vnitřní pocit, že si mě pozvou na pátou a zdechnu hned v pondělí :)

Vnitřní pocit selhal :) právě jsem tam volala a říkala mi paní, že lidi ze Šumperka co mě maj zaučit přijedou až v pondělí 25. ale bylo by potřeba abych se trochu v tom systému už orientovala. Tak bude stačit když přijdu ve čtvrtek! 21.10. - a na devátou. Nemusim vstávat tak brzy!!! Juchů. A myslim že se stihnu i pořádně vyléčit a taky Majdu si pohlídam.. a mam zase o pár dní delší mateřskou :D Já mam fakt radost že jsem našla práci, ale ještě větší radost mam že do ní nemusim hned :D

A ještě něco dodám pro dnešek. Máme odvoleno - i do senátu i do místního zastupitelstva. Dědečkovo starostování se chýlí ke konci. Ani nezastíráme že se všichni těšíme.

14.10.2010

Včerejší dřevo se na mě podepsalo :( Zase. Ráno mě šimralo v krku, v poledne na mě šla děsná dřímota, odpoledne mě bolely kosti že jsem myslela že z těch Hejnic od Mirky ani neodjedu. A teď večer už tu zas smrkám :( Se z toho picnu. Zítra mám volat do nové práce, v kolik se mam vpondělí dostavit. Ne jestli se mam dostavit v pondělí nebo jindy, ale v kolik.... co dělat když mě zas klátí nějaká potvora :( Já už fakt nevim co s tim... ta echinacea pomohla nějak jen dočasně :(
Měla jsem jet dneska k holiči abych mohla mezi lidi do práce, ale nevyšlo to. Lucka mě prosila o přesunutí na sobotu. Doufam že budu funkční. Jdu si udělat velkej hrnek čaje a nadopovat se nějakýma práškama.. tohle už snad není možný

Na fotce panáček, kterýho Majdička uplácala z modelíny. Konečně začíná dělat ruce, nohy, očička a dokonce i čepici :) fakt mě překvapila. Jinak se detaily u žádné činnosti moc nezabývá :)

13.10.2010

Byla jsem u doktora se vzorkem a pak už jen celý den doma. Mamka se mi smála jak jsem spěchala a odmražovala okna :) Zima klepe na dveře. Škoda že tak brzy. Nešla elektrika. Dost se to tu ochladilo. Zapli to až někdy v půl páté odpoledne? No asi. Slibovali do tří ale trvalo to dýl. Ještě že má táta plynovou plotýnku v garáži. Uvařili jsme si aspoň polívku k obědu. Celé dopoledne byla mlha jak trám. POslední dobou bývá pořád. Fakt by se dala krájet. Večer když mlha padne, není vidět ani na tu křižovatku co mam kousek pod okny. Jen světlo jemně prosvítá. Aspoň mě neoslňuje když zapomenu zatáhnout žaluzie. S Majdou jsme využily odpoeldního sluníčka a vyjely na firstbiku. Ona byla teda děsně líná a tuze nechtěla. Pořád zkouší mojí trpělivost. Na kterých věcech budu trvat a u čeho jí rozhodně nebudu přemlouvat. Dnes jsem přemlouvala a to tak, že jsem jezdila na firstbiku sama. Třikrát z kopce. Šla okolo paní a já jela z kopce a dítě mě řezalo přes záda klacíkem s ohromnou radostí. Pak už mě od toho bolela sedínka :) a taky ten klacek nebyl zrovna to pravé ořechové, tak jsem šla uklidit kolo zpátky do kufru a hle, Majda si to rozmyslela. Přejela nakonec půl vesnice. Okoukla jsem druhou půlku kde řádila voda. Silnice poškozené, lávky pryč, jeden barák stojí na železné konstrukci protože mu uplavalo přízemí. Kdysi tam bydleli máminy známí z práce. Ale mam pocit že říkala že to prodali. Tak ještě že tak. Nevim jestli se to nebude muset zbourat. Možná bude stačit udělat nový obvodový zdi... kdo ví. Nejsem stavař ani statik.
Když jsme se vrátili, tak jsem pomohla tátovi složit hromadu dřeva na zimu. To píšu s denním spožděním, protože to má hned následující den dohru :(

Dneska nám přivezli nábytek z Polska. Ne teda obývák jak jsem si myslela, ten je prý z jiného obchodu a je na objednávku a bude později, ale přivezli nám ten stůl se šesti židlemi a pak nějaké vybavení do místnosti kde bývala knihovna a přespávali hosté. Tak až strejda Krakonoš bude chtít přijet, už tu na něj čeká jedna výborná příjemná postel :) Momentálně teda stojí v kuchyni, ale předpokládám, že než bude kuchyň hotová, tak toto bude nastěhováno na své místo určení :)

12.10.2010

O čem začnu dřív. O Majdě. Vypadá dneska už dobře. Jako by jí včera nic nebylo. A je na tečku. Nechce poslouchat a dělá šílenej bordel. Nedá se to říct jinak. Děti ale občas zlobí že... doufam že až se vyspí tak bude hodná. Chtěla bych jet do Frýdlantu k tomu doktorovi. POkud to časově stihnem. Jinak budu muset vyjet zítra ráno. Taky musim na poštu, poslat výpověď. Už to tu mam připravené na stole v obálce.
Druhá věc. Když jsme zrovna venku venčili Ferdu, přijelo veliký auto a přivezlo nám první várku nábytku. Měli přijet už včera. Táta tu na ně celý den čekal. Pak jim teda odpoledne volal kde že jsou a ona mu paní sdělila do telefonu že se mu snažili dovolat v neděli a že byl nedostupný.... No nebyl rád. Proč nezavolali v pondělí znovu, nevíme. Ale dneska přijeli. Dva pánové, hotový Pat a Mat :) Snažili se procpat vchodovými dveřmi nový gauč. Vypadalo to že čekají že jim ženský poradí jak na to. Je pravdou že mamka nevydržela a pak to s nima začala stěhovat protože oni vypadali že to naložej zpátky do auta a odjedou s tim zase do Liberce :) Ale dobře to dopadlo. Gauč máme. A taky spoustu krabic, ve kterých se snad ukrývá nábytek do ložnice :) To bude mít dědeček puzzle až do vánoc :)

11.10.2010

Jen krátce - půjdu spát. Předešlá noc byla šílená. Skoro jsme nespaly. Majdě nebylo asi dobře. Neřekla nic. Jen děsně kňourala, ráno už říkala že je jí špatně... pak usnula těsně před tim než jsem dovařila oběd a probudila se veselejší. Nicméně jídla moc nesnědla a odpoledne se zas přitáhla teplota. Skoro 38. Do večera jsme jí skleply a večer už šla spát zase se skelnýma očima. Tak nevím co z toho bude.
Taky jsem si povídala s mechanikem z hyundaie a tak nějak mi potvrdil že bude pro mě asi lepší, když toho svýho žluťáska prodám. Je mi z toho smutno, nicméně si to myslím už asi měsíc a jen pár chlapů mě od té myšlenky pořád odklánělo. Je mi to líto, ale zase když nacpu všechny peníze do oprav tak mi nezbyde nakonec nic a auto třeba stejně bude zlobit. Je to dost pravděpodobný. Když to prodám, budu mít dost slušnej základ pro nový - pojízdný. Netuším ještě jaký a jeslti bazar, kde hrozí že nepoznám vyplavený auto a budu tam kde jsem teď, a nebo nový, který je bohužel dražší. Díky nový práci by to snad ale nemusel být až takový problém. NO uvidíme. První se musí najít někdo, kdo by to auto koupil. A jsem zvědavá když před měsícem se hlásili asi tři zájemci že by ho klidně odkoupili, jestli nezměnili už názor :)
No jdu spát. Snad. Majda už po třetí pláče od doby co usnula.. A to máme jedenáct.

10.10.2010

Krásnej datum. Na blogu mam šílenej skluz zase. Už mi to začíná připomínat loňský rok kdy jsem skončila. Letos nevím jak to zvládnu. Už to tu můžu napsat, za týden si předčasně ukončím mateřskou a půjdu už do roboty. Vzali mě tady v místní firmě. Uplnou náhodou jsem dostala zprávu že tu někoho hledají a tak jsem se šla zeptat jeslti náhodou ne mě :) No a vyšlo to :) V Praze už to vědí. Musim jim poslat výpověď. Mrzí mě že jsem jim to nakonec řekla po telefonu ale musela jsem.
Měli jsme tu na víkend Šimona. Dneska odjel. Ale to není uplně hlavní důvod proč blog zahálí. Chtěla jsem už tři dny zpátky ho doplnit. Nějaké fotky by se našly, nějaké změny se udály. Zkusím to zpětně, nicméně nic neslibuju. A proč že nesedím u pc a nehraju si tu s fotkama a nepíšu? Zas tvořím :) Tentokrát bekovku na panenku :) Měla být původně pro Majdu, jenže příze bylo málo :) Už jsem si koupila novou tak Majda dostane určitě časem taky nějakou. Jen bych potřebovala to umět rychleji :D Teda už to docela jde, ale problém je že jsem každou chvíli někým rušená a pořád od toho odbíhám. No uvidíme co bude dál :)
A chtěla bych moc poděkovat tady Katce za její trpělivost se mnou při vysvětlování jak na věc :) a hlavně taky za tu přízi kterou mi poslala i s novou čepičkou pro Majdu. Tu sem ještě dlužím už asi čtrnáct dní... Snad se do těch restů nezahrabu jako loni.

4.10.2010

Tak moje týdenní snažení bylo dokončeno :) Nechápu že některé pozemské bytosti dělají takový výtvor - úžasný a báječný :) - jeden večer. Mě to prostě trvá.
Je teda spíš na jaro a chci jí vymyslet ještě nějakou ozdobu. Teda já bych ani nechtěla, ale Majda si vyžádala kytičku a nějak ještě netuším jak se to dělá :D Tak uvidíme co ze mě vypadne... ale dneska budu spíš žehlit než háčkovat :)

3.10.2010

Dneska bylo docela pěkně. Sluníčko. Jen chvílema foukalo. Dědeček začal dělat plaňkový plot. To jsem si musela vyfotit. Pořád mu říkam jak je to krásný a on mi to nevěří :) Přijde mu asi, že mu to chválím s nějakou záludnou myšlenkou, nebo že si z něj střílim nebo tak :) ale mě se to fakt moc líbí :)
No a dodělala jsem Majdě háčkovanou čapku :) Ale protože jsem jí dodělala až v noci, tak fotka bude až k pondělí :)
Ze stavby. V obýváku a ložnici už je nivelačka. Nesmí se tam šlápnout. Večer ale přišla šílená vichřice tak tam slušně mlátily okna. Až se nám chvěl barák :) Zavřít jsme je nemohli když je tam vstup zakázán ale asi to přežily :)

2.10.2010

Tak se mi povedlo po týdnu doplnit blog :) Taky tady vygruntovat s tim že jsem přemluvila Majdu aby nové a nové věci netahala aby to tu zůstalo aspoň do příjezdu návštěvy pěkné :)
Vařila jsem oběd. Pro někoho možná přirozená věc. My poslední dobou žijeme dost na hotovkách. Už ve čtvrtek jsem vařila, v pátek taky a dneska taky. Lezou mi ty hotovky trochu krkem. Nicméně na zítra si jednu dáme. Porci knedlo zelo vepřo si fakt vařit nebudu :) Kdyby si dali s náma i naši, bylo by to bez debat, vařila bych. Ale mamka tu jíst nechce (aby mě neobtěžovala nebo co.. já to nechápu) ... a táta musí držet basu jinak mamka hudruje. Tak si tu byl taťka jen na polívce. Tu on rád :) Majda vybrala na dnešek porkovou a udělali jsme si štrůdl na slano. U tety Jany nám moc chutnal. Majdě ode mě moc ne. Nechtěla ho ochutnat. Asi neměla chuť. Ale polívku jedla pěkně.
Dneska nám Apollo přidělalo nové vchodové dveře. Byla to sranda. Když je naši v týdnu přivezli tak šli opatrně za tim jedním pánem že nejdou ale nasadit.. a pán říká.. ukažte já je nasadim... ale oni vážně nejdou.. oni totiž potřebujou jiný futra....... ehm... No pan řemeslník se snažil zachovat milý obličej ale asi ho to trošku.. přinejmenším překvapilo, kor když se mu podařilo krásně vytvarovat obloučky u těch vchodových dveří původních... naši taky nevěděli že se koupí takové dveře. Jenže.... :) No tak dneska je mamka uplatila grilovaným kuřetem a oni nám teda staré dveře i s futrama sundali a nové přidělali. Jsou krásný.
Jen těch fotek ze stavby moc nemam. Spíš žádný ještě. Nějak mám pocit že to vyfotim prostě až to bude hotové. Když tam pánové dělaji, tak nechci se tam plést. Stačí že se motáme když jdeme venčit Ferdu. A když už odejdou tak je brzy tma. No ale kocháme se, to zase jo :)

1.10.2010

Pátek. Copak jsem dělala v pátek. V pátek jsem dělala pokus s napařením těla ve vaně. Že prej je to účinější než v posteli říkal strejda Krakonoš. Popravdě už to nikdy neudělám. Zlatá postel s paralenem. Vylezla jsem z vany, s těží jsem si stihla oblíknout župan po osušení, vylezla jsem z koupelny a už jsem se jen chytala schodů a rotopedu s jedinou myšlenkou - nemůžeš tady omdlít, Majda by se šíleně bála...... nevim jak ale uplně po tmě jsem se dostala na gauč kde jsem lehla a čekala až se mi zase vráti krev do mozku. Uplně to v té cévě chrčelo. Divnej pocit. Do toho po mě Majda skákala a dožadovala se pochování a já jen polohlasem zvučela teď ne.
Je to hroznej pocit když tu není nikdo kdo by věděl že má zvednout nohy po pádu, kdo by utěšil to dítě který nic netuší. Nevím jak tohle řešit, ale vim že zůstanu u krátkého sprchování.
Taky jsem připravila Mirce věci a postýlku na odvoz. Prej riskne to že bych jí nakazila a odveze si ty věci aby si to mohla přebrat a věděla co jí ještě chybí. Jsem ráda že se mi tu udělá místo.
JO a mamka si měla dneska vybrat ze vzorníku lin. To je teda ukol. Nějak ty lina nesplňujou uplně představu aby to pasovalo... no má čas do pondělí.