Tak Majdě je dneska přesně dva a půl. To to utíká. Už jen půl roku a jako tříleťačka půjde do školky. A já se taky s mateřskou rozloučím :) Kdo ví co mě čeká. Další etapa života? No ne že bych nad tim dneska tak moc přemýšlela, ale možná trošku jo :)
Nicméně ráno bylo srandovní. I když se mi moc vstávat nechtělo, tak dneska jsem u toho buzení Majdou nesupěla a nevztekala se, naopak jsem měla záchvat smíchu. Protože Majda mi hrála bezvadný divadlo.
"Maminko přinesla jsem ti mandarinku, ná" - podává mi fiktivní mandarinku, já na půl oka brejlím a zjišťuju že dostávám prázdnou dlaň a tak sepnu mozek a říkám
"můžeš mi jí prosimtě oloupat" - říkám si, naberu trochu času a snad se mi to oko podaří otevřít :)
Majdička ode mě přijímá malé neviditelné ovoce a začne mu směrem vzhůru (zvláštní pohyby) sloupávat tu slupku. Najednou se zarazí a s vytřeštěným obličejem prohlásí
"jé to je nějakej hnusnej banán! počkej" a jde mi pro jinou :D
Ta už se jí povedla oloupat dobře na mandarinku tak jsme si pak pochutnaly a já vstala :)
Kam ona na to chodí? :)
Dopoledne jsme pak byly u babičky a chvíli venku když šla babička už spát a já jsem si jen na chviličku potřebovala odběhnout pro vyprané prádlo aby uschlo - než jsem se vrátila, tak Majda mi přišla naproti a na schodech mi povídá: "maminko budeš mít radost" ... a že jsem měla... uplně jsem zkoprněla protože ta malá uličnice v ruce třímala kytici tulipánů. Oškubala je babičce. Potvora jedna. A to už jí čtrnáct dní říkáme že se to nesmí :) No tak jsem si jí aspoň s tulipánkama vyfotila :) Třeba bude mít babička radost aspoň z fotky s tulipány když už se jima nemůže kochat na své zahrádce :)
No pověsily jsme prádlo, pozorovaly šneky při vyrábění malých šnečků - jsem nikdy netušila že na to musej být dva. Jsem měla za to že si vystačí sami se sebou, zas jsem ve škole asi nedávala pozor. No a po odpoledním spánku jsme vyrazili směr Liberec. Do dětského koutku. Konečně to vyšlo. Majdička teda řekla snad pětsetkrát "ahoj, jak se jmenuješ" přičemž odpovědi se jí dostalo tak dvakrát max. třikrát. Ale jinak to bylo dobré. Potkala jsem tam dokonce svojí spolubydlící z intru. Náhoda jak prase. Dojížděla z Teplic, pak prej bydlela nějakej čas v New Yorku a teď je v Liberci. Náhodou. Asi jako já.
A už nevím co. Majda spinká a já se tu zasekla u fotek který jsem stejně nedodělala a podívám se na ně o den později s odstupem protože jinak bych nemohla vybrat malý vzorek :) Jdu se taky zavrtat do peří. Jinak se mnou zase zítra nebude sranda :)
1 komentář:
Máš nadherný fotky a strašně fajnový čtení, škoda že nestíham. Fakt semi u tebe líbí
Okomentovat