Tak jsme dneska do toho Liberce nejeli. Dědeček jel nakonec sám. Protože venku dost sněžilo, takový těžký mokrý sníh, a on sám z toho nebyl nadšený. Říkal, že když někde uvízne sám, že třeba hodinu na silničáře počká ale s Majdou by to bylo složitější. Tak nám nakonec dovezl další komodu z jysku. Tentokrát se šesti košíčky. Majda jí odpoledne pomáhala šroubovat - uměla s imbusem jak profík :) Až jsme koukali :) a ty komentáře. Dědečku, to musíš takhle pořádně utáhnout, vidíš? :D Člověk by jí netipl dva a půl. Nebo třeba někdo jo, ale já prostě zíram :)
No a jinak asi nic nového. Vyprali jsme tři pračky prádla - poslední mi právě cvakla že už je tak to budu muset jít pověsit :) No a s Majdou pořád mluvíme a mluvíme protože prostě nezavře pusu. Asi nám vymluví do hlavy díru. Ta musela být tak nešťastná ten první rok, kdy se nedokázala vyjádřit. Fakt neskutečný :)
Před chvílí jsme přečetli pohádku o Míšovi na houpačce. Nikdo už jí moc nezná (ani paní učitelka ve školce), protože to je knížka ještě snad po mojí mamce. Ale moc krásná a i krásně namalovaná. Fakt pro takovéhle děti. Majda jí už umí zpaměti. Napíšu jí sem.
Míša není vůbec rád,
je sám, jako ten kůl v plotě,
snad si někdo půjde hrát,
třeba pejsek, nebo kotě (Majda ještě dodává - nebo jelen)
Po pěšince poskakoval,
všude plno kytek, ptáčků,
a on by tak potřeboval
kamaráda na houpačku.
Houpačka je pěkná nová,
zatím na ní sedím sám,
kdopak přijde? Míša znova
rozhlíží se sem a tam.
Přílétl motýl za chvilku,
teď si Míša hlavu láme,
pověz milý motýlku,
proč se ještě nehoupáme?
Myška s pentlí na ocásku,
vyskočila na houpačku,
odpovězte na otázku -
rozhoupá tu pěknou hračku?
Straka na sedátko skáče,
až si myška raděj lehne,
chudák Míša, skoro pláče,
houpačka se ani nehne.
Ježek přišel na pomoc,
teď jsou čtyři z jedné strany,
nahoře už je jich moc,
dole Míša uplakaný.
Na houpačku přeskočila,
veverka z blízkého stromu,
Míšu radost opustila,
nejradši by utek´domů.
Trpělivost má své meze,
počkej ještě drobátko,
na houpačku pracně leze,
malé tlusté prasátko.
Prasátko si pěkně sedlo,
jako pytel bramborů (Majda zásadně z bramborů :) )
medvídka do výšky zvedlo,
Míša letí nahoru!
Vzhůru dolů to to lítá,
smějí se jak se tu našli,
jeden druhého se chytá,
až myška ztratila mašli.
Vesele se s nimi baví,
žabka, která kouká z trávy.
A zazvonil zvonec a pohádky je konec ;)
Pak jsme ještě dali povinně Skákal pes přes oves a Kukačka už zakukala :) (prší prší) a já odešla. A brebera teď vymyslela že potřebuje kakat ač byla asi před dvaceti minutama a tak sedí na nočníku a dělá tam neplechu. Takže jdu na ní :)
P.S. Fotka je z tréninku na červen. Jen takové hrátky. Zvláštní fotit si prstýnky z manželství, které chtě nechtě skončilo. Za živa jsme žádnou takovou fotku neměli - naší fotografku to nějak nenapadlo :(
Žádné komentáře:
Okomentovat