neděle 28. března 2010

28.3.2010

Tonánek mě vždycky učil, že si mám sebe sama vážit. Že jsem dobrý člověk, ať si myslí kdo chce co chce. A já věřím, že jestli mě někde shora sleduje a bdí nade mnou, že je na mě dneska fakt pyšný, tim co jsem udělala. Už to nešlo vydržet. Doufam že bude klid a i ON to pochopí hned.

Tonánku, děkuju Ti za tu sílu! Nechci aby se mě Majda - dvouapůl letá slečna - ptala "maminko, proč jsi smutná, neplakej, to bude dobrý"

Děkuju. Možná na Tebe myslím víc než je zdrávo ale dneska jsem za Tebe zase opravdu vděčná!

Žádné komentáře: